Práce manželky pro manžela OSVČ

Práce rodinných příslušníků pro podnikatele, kteří pracují na živnostenský list, není ničím zvláštním, naopak jde o naprosto běžnou věc. Otázkou je, jak uvedená situace koresponduje s pracovně právní legislativou a aktuálním Zákoníkem práce.

• Objeví se několik zásadních otázek:
• Může manželka pracovat pro manžela, který je osobou samostatně výdělečně činnou?
• Je práce manželky pro manžela OSVČ v souladu se Zákoníkem práce?
• Lze s manželkou uzavřít pracovní poměr podložený pracovní smlouvu?
• Jak je to s dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti u manžela nebo manželky?
• Co je status spolupracující osoby?

Odpovědi na uvedené otázky naleznete v radě paní Dany Blažkové - Práce na DPP u manžela, který je OSVČ.

Příplatek za práci v sobotu a ve státní svátek zároveň

Příplatky za práci v sobotu, v neděli, ve státní svátek i příplatky za práci přesčasovou i práci v noci se vypočítávají z průměrného výdělku. Ale jak se řeší následující situace:

• Na jaký příplatek má zaměstnanec nárok, když pracuje o víkendu a v jeden den je i státní svátek?
• Jak se počítá nárok zaměstnance respektive příplatky za práci v noci v den, který je zároveň sobotou nebo státním svátkem?
• A jaký nárok na příplatek za práci má zaměstnanec, když ve výše uvedeném příkladu bude pracovat přes čas?

Celou situaci v oblasti příplatků za práci osvětluje nový dotaz Poradny Zákoníku práce - Souběh příplatků za práci v sobotu na kterou vychází státní svátek.

Dohoda o provedení práce, školení a pracovní doba

Školení a vzdělávání v rámci zaměstnání se v rámci vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel, který je podložený pracovní smlouvou, počítá do pracovní doby jako překážka v práci na straně zaměstnavatele.

• Jak je to v případě dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti)?
• Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele?
• Platí ustanovení paragrafu 77, odstavce 2, písmene e Zákoníku práce o překážkách v práci pro dohody konané mimo pracovní poměr?
• Může zaměstnavatel v tomto případě udělat výjimku ve prospěch zaměstnance?

Odpovědi a podrobnosti sděluje náš poradce pracovního práva paní Dana Blažková zde - Dohoda o provedení práce (DPP) a doba školení - jedná se o pracovní dobu?

Zaměstnanec odmítá podepsat hmotnou odpovědnost

Hmotná odpovědnost zaměstnanců v obchodech (podle Zákoníku práce správně Odpovědnost zaměstnance za schodek) je noční můrou zaměstnanců i personalistů a zaměstnavatelů obecně.
Modelový případ našeho dotazu v poradně Zákoníku práce je z oblasti maloobchodní prodejny, ve které pracují zaměstnanci ve dvou směnách a navíc ještě brigádníci, kteří se často mění a nepodepisují uvedenou odpovědnost za schodek.
V uvedeném provozu jeden ze zaměstnanců odmítá podepsat dohodu o hmotné zodpovědnosti (zodpovědnosti za schodek), protože se domnívá, že nemá možnost svou prací ovlivnit všechny faktory, které mohou vést ke ztrátám a krádežím zboží.

• Musí zaměstnanec podepsat hmotnou zodpovědnost (dohodu  o odpovědnosti zaměstnance za schodek)?
• Co se stane, pokud zaměstnanec nepodepíše dohodu o hmotné zodpovědnosti?
• Může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr s tímto zaměstnancem?
• Jak se může zaměstnanec bránit, pokud si myslí, že nejsou splněny všechny podmínky pro zajištění zboží na prodejně?
• Může zaměstnanec odstoupit od dohody o hmotné odpovědnosti?

Více informací naleznete v Poradně pracovního práva - Hmotná odpovědnost, její nepodepsání a možná výpověď.

Dohody konané mimo pracovní poměr a příplatky za práci o víkendu a ve svátek

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou nástrojem pracovního práva, který je hojně využíván pro krátkodobé pracovní kontrakty nebo pro brigádní pozice.
Práce na dohody konané mimo pracovní poměr se však mohou a často také konají v sobotu, neděli nebo ve svátek. Podle zákoníku práce náleží zaměstnancům příplatky za práci ve svátek a o víkendech. Ale objevují se následující otázky:

• Platí příplatky za práci o víkendech a ve svátek pouze pro zaměstnance na základě pracovní smlouvy nebo i pro pracovníky s dohodou o provedení práce nebo s dohodou o pracovní činnosti?
• Musí tedy zaměstnavatel vyplatit i "dohodářům" příplatky za práci ve svátek nebo v neděli?
• Jak se to s příplatkem za práci v noci?

Odpověď našeho specialisty na pracovní právo a Zákoník práce, paní Dany Blažkové, naleznete zde - Nezaplaceny příplatky za soboty a neděle při práci na dohodu o pracovní činnosti - DPČ.

Mateřská dovolená - kdy přesně končí

Určit přesné datum konce mateřské dovolené a tím i výplaty peněžité podpory v mateřství závisí na několika faktorech, které stanoví zákony a další právní předpisy:

• den porodu
• počet dětí
• fakt, zda se matka o dítě stará či nikoliv
• počet vyčerpaných týdnů mateřské dovolené před porodem

Jak tedy určit přesné datum pro ukončení mateřské dovolené a konce vyplácení peněžitých dávek v mateřství?
Asi nejjednodušší je využití následujícího nástroje - Lhůtník pro výplatu peněžité pomoci v mateřství.

Jak vypočítat nárok na dovolenou?

Dovolenou na zotavenou respektive nárok zaměstnance na dovolenou je někdy potřeba stanovit podle počtu odpracovaných měsíců.

S výpočtem nároku zaměstnance na dovolenou se objevují následující dotazy zaměstnanců a personalistů:

• Jak se počítá nárok na dovolenou podle odpracovaných dnů nebo měsíců?
• Jde o poměrnou část odpracovaných měsíců k  počtu měsíců v kalendářním roce (dvanáctina za každý měsíc)?
• Jak se zaokrouhluje nárok na dovolenou podle odpracovaných dnů?
• Zaokrouhluje se na celé dny, na polovinu dne nebo na hodiny?
• Existuje tabulka pro výpočet nároku na dovolenou?

Více informací najdete ve článku - Nárok na dovolenou - výpočet.

Pracovní právo 2014 a novela Zákoníku práce

V roce 2014 dochází k jedné z největších změn v celém právním prostředí v České republice. Příčinou této změny je nový Občanský zákoník, který od 1. ledna 2014 vstoupí v platnost.
Změny Občanského zákoníku budou mít vlit na mnohé stránky našeho života. A s uvedenou právní úpravou se objeví i následující otázky:

• Jak se zavedením Občanského zákoníku změní právní prostředí v oblasti pracovního práva?
• Změní se v roce 2014 Zákoník práce?
• Jaké konkrétní změny budou v pracovním právu a Zákoníku práce 2014?
• Půjde o revoluční změny v pracovním právu podobné jaké byly spojeny s novelou Zákoníku práce 2012?
• Budou platit všechny články Občanského zákoníku i v pracovním právu nebo budou v Zákoníku práce nějaké výjimky?

Dostatek informací ke změnám pracovního práva v následujícím roce naleznete ve články paní Dany Blažkové zde - Novela Zákoníku práce od ledna 2014 v návaznosti na nový Občanský zákoník.

Náhrada mzdy při vynuceném volnu (zaměstnavatel zrušil směny)

Zaměstnavatel zruší část naplánované pracovní směny a oznámí zaměstnancům, že v následujících dnech nemají chodit do zaměstnání. Uvedený stav trvá již 14 dnů a zaměstnanci žijí v nejistotě, jak to bude s pokračováním jejich zaměstnání. Zaměstnavatel také zaměstnancům oznámil, že volno bude posouzeno jako dovolená.

S uvedenou pracovně právní kauzou se pojí mnoho různých otázek:

• Má zaměstnavatel právo zrušit pracovní směnu respektive její část v době jejího trvání?
• Může zaměstnavatel nařídit náhradní volno jako dovolenou?
• Nenáleží zaměstnancům náhrady mzdy za nucené volno?
• Jaká by byla výše náhrady mzdy v tomto případě?
• Mají vliv na situaci zaměstnanců vnitřní předpisy zaměstnavatele?
• Musí být zaměstnanci s vnitřními předpisy seznámeni?

Celý dotaz v poradně zákoníku práce zodpověděla paní Dana Blažková - Nucené volno - dovolená nebo překážka v práci?

Dárcovství krve a zákoník práce

Darování krve je jistě prospěšnou činností, která vyžaduje od dárce určitou oběť a tak je společností a legislativou podporována. Dárcovství krve a krevních derivátů řeší i zákoník práce jako základní norma pracovně právní legislativy.
Je běžně známo, že v den darování krve náleží zaměstnanci placené volno. Ve vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel se však objevuje mnoho případů a odchylek, které vnášení určité nejasnosti do problematiky darování krve u zaměstnanců.
Z tohoto důvodu uvádíme souhrnný seznam dotazu naší právní poradny, které se věnují právě těmto kauzám:

• Dárce krve příspěvek na stravenky
• Dárcovství krve, 12-hodinové směny, zaměstnavatel požaduje vykonání odběru krve v osobním volnu
• Dárce krve a ztráta nároku na příspěvěk ke mzdě při nulových absencích
• Dárce krve a pracovní volno s náhradou mzdy
• Darování krve v nepřetržitém provozu
• Darování krve - zákonné volno

Pracovní neschopnost po nenahlášeném pracovním úrazu

V novém dotazu naší poradny pracovního práva a zákoníku práce se objevil velmi zajímavý dotaz, který lze nastínit následujícími fakty:

Zaměstnanec si v zaměstnání před svědky udělal pracovní úraz. Následky tohoto úrazu nepovažoval za ovlivňující jeho pracovní schopnost. Nebyl sepsán záznam o pracovním úrazu. Po několika dnech zaměstnanec se začal léčit a je ve stavu pracovní neschopnosti. 

Z výše uvedené situace vyplývají následující otázky:

• Lze takový případ stále považovat za pracovní úraz?
• Je možné dodatečně sepsat se zaměstnancem Záznam o pracovním úrazu?
• Jak doložit, že šlo o pracovní úraz?
• Jak dokázat souvislost mezi pracovní neschopností a pracovním úrazem?

Celý dotaz a odpověď naší specialistky na problematiku pracovního práva paní Dany Blažkové naleznete zde - Pracovní neschopnost vzniklá z měsíc starého pracovního úrazu.

Částečná nezaměstnanost a snížení mzdy zaměstancům

Žádnému zaměstnanci by asi nebylo po chuti, kdyby nastala situace, kdy dojde k poklesu jeho příjmů ze zaměstnání, tj kdy dojde ke snížení jeho mzdy nebo platu (Mzda a plat jaký je rozdíl?).

V současné době však s ekonomickou krizí přichází také nový fenomén pracovního práva - dočasná nezaměstnanost. Dočasnou nezaměstnanost je možné definovat jako překážku v práci na straně zaměstnavatele, která je způsobena dočasným nezájmem trhu o výrobky nebo služby zaměstnavatele. Kompletní definici uvedeného termínu naleznete v našem Výkladovovém slovníku Zákoníku práce, konkrétně na straně částečná nezaměstnanost.

V období částečné nezaměstnanosti je logicky méně práce i méně příjmů zaměstnavatele. Asi je také celkem logické, že se zaměstnavatel snaží při snížení příjmů a zároveň množství práce a pracovní doby snížit i mzdy zaměstnanců. Otázek souvisejících s částečnou nezaměstnaností je několik:

• Může zaměstnavatel snížit mzdy zaměstnanců v období částečné nezaměstnanosti?
• Může zaměstnavatel snížit mzdy bez souhlasu postižených zaměstnanců?
• Jaká je maximální sazba snížení mzdy zaměstnanců v období částečné nezaměstnanosti?
• Jak ovlivňuje snížení mzdy zaměstnanců při částečné nezaměstnanosti existence odborové organizace u zaměstnavatele?

Více v odpovědi naší právní poradkyně paní Dany Blažkové - Částečná nezaměstnanost a snížení mzdy.

Dovolená a dva absurdní příklady chování zaměstnavatele

Dovolená na zotavenou je standardní součástí pracovně právní legislativy a zákoníků práce již desítky let. Přesto se najdou zaměstnavatelé, kteří uvedená ustanovení pracovního kodexu nechtějí nebo nehodlají respektovat. Vytvářejí pak absurdní situace a neuvěřitelný nátlak na zaměstnance, kteří pak z obavy o ztrátu zaměstnání uvažují o tom, že by výklad zaměstnavatele mohl být správný nebo že by tento výklad mohli alespoň přijmout.

Uvedeme zde dva absurdní příklady chování zaměstnavatele:

Zaměstnancem placený náhradník po dobu dovolené

Dostanete dovolenou, ale najdete za sebe náhradníka, který po dobu dovolené bude Vaši práci vykonávat a zaplatíte jej se svého. 

Opravdu i takový nesmysl se vyskytne v České republice ve vztahu zaměstnavatel a zaměstnanec. Personalista, pokud jej tedy taková firma má, by měl jít rovnou do psychiatrické léčebny a firma jako taková by měla mít zákaz zaměstnávat zaměstnance. Více najdete dotazu a komentáři paní Dany Blažkové zde - Mám zaplatit náhradníka, který za mne bude pracovat během mé dovolené?


Práce bez nároku na dovolenou
Pracujete u nás dva roky, ale nemáte nárok na dovolenou.......

Jde o trochu zjednodušený výklad situace, ale i takto se chová zaměstnavatel v našem příkladu - vice zde - Zaměstnavatel tvrdí, že nemám nárok na dovolenou.

Minimální mzda - zvýšení od 1.8. 2013

Po téměř sedmi letech dochází s nástupem nové vlády a prostřednictvím jejího nařízení ke změně výše minimální mzdy s platností od prvního srpna 2013.

• Jaká bude výše minimální mzdy od 1.8. 2013?
• Kterých zaměstnanců respektive kterých mezd a případně platů se změna výše minimální mzdy dotýká?
• Má změna výše minimální mzdy vliv na minimální mzdové tarify ?
• Bude se zvyšovat minimální mzda pravidelně nebo jde o jednorázové zvýšení v roce 2013?

Odpovědi na otázky získáte po přečtení článku paní Dany Blažkové zde - Minimální mzda se od srpna 2013 zvýší.

Doba určitá a změny v pracovním právu od srpna 2013

V pracovně právní legislativě začíná od 1. srpna 2013 platit drobná změna, která se týká práce na dobu určitou a pracovních poměrů omezených časovým obdobím.

Nejde o velkou změnu a jde o jakýsi návrat ke stavu pracovního práva v této oblasti, který zde byl před vydáním novely zákoníku práce platné od 1. ledna 2012.

Úprava pracovních poměrů na dobu určitou platnou od letošního srpna se týká prací, ve kterých je obvyklá sezónnost, například v zemědělství nebo stavebnictví a důležitým termínem v této úpravě je tzv. řetězení pracovních poměrů.

Celý článek naší specialistky na pracovní práva paní Dany Blažkové naleznete v poradně pracovního práva - Doba určitá - úprava pracovního práva platná od 1. srpna 2013.

Pracovní oděv a náklady na údržbu

Část zaměstnanců musí v práci nosit firemní oděvy. Důvody pro nošení těchto pracovních oděvů jsou různé, ale mezi nejčastější důvody nošení patří fakt, že jsou součástí firemního designu a způsobem komunikace s okolím. Druhým a často důležitějším důvodem je prevence bezpečnosti a zdraví při práci. Někdy jde o kombinaci obou faktorů, někdy se přidává i faktor hygienický, například v potravinářských provozech nebo ve fast-food -ových řetězcích.
Ať už uniformu nebo pracovní oděv nosí zaměstnanci z různých důvodů, tak se zde objevují dvě základní otázky:

• Kdo hradí pracovní oděvy?
• Kdo hradí údržbu pracovního oděvu?

A s tím se objevují další problémy, spojené s životností uniforem nebo obnošeností po předchozím zaměstnanci. Uvedené otázky řeší náš poradce pracovního práva, paní Dana Blažková, v novém dotazu pracovně právní poradny - Údržba pracovního oděvu, kterou zaměstnavatel odmítá uhradit .

Nemoc na služební cestě a náhrady mzdy

V poradně zákoníku práce a pracovního poradny se objevil zajímavý dotaz směrovaný na infekční onemocnění při služební cestě nebo pracovním pobytu. Otázky v dotazu je možné shrnout do následujícího souhrnu:

• Lze nákazu infekční nemocí (nemusí to být hned ebola, ale stačí například zarděnky) během služební cesty spojovat s výkon práce?
• Došlo k poškození zdraví zaměstnance ve spojení s výkonem práce na pracovní cestě?
• Má nemocný zaměstnanec právo na náhradu mzdy?

Odpověď našeho poradce pracovního práva naleznete zde - Infekční nemoc při pracovní cestě.

Nedostatek práce a prostoje v zaměstnání

Hospodářská situace a ekonomická krize není vždy zcela příznivá k zaměstnavatelům a někdy dochází i k problémům, kdy zaměstnavatel nemá dostatek práce pro své kmenové zaměstnance a dochází k prostojům. Při prostojích zaměstnanec neodvádí práci = nepracuje a objevují se různé otázky:

• Má zaměstnanec právo na proplacení času, který stráví v zaměstnání a zaměstnavatel pro něj nemá práci?
• Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele nebo jde o objektivní příčiny?
• Pokud zaměstnanci náleží náhrada mzdy, tak jaká je výše této náhrady mzdy v porovnání s průměrnou mzdou?
• Který paragraf Zákoníku práce řeší problematiku prostojů v zaměstnání?

Odpovědi na uvedené otázky předkládá paní Dana Blažkové zde - Prostoje z důvodu nedostatku práce

Doba určitá - další otázky a odpovědi

Pracovní poměr na dobu určitou je jistým evergreenem v naší poradně pracovního práva a zákoníku práce. Problémy s pracovní smlouvou na dobu určitou, prodlužování poměrů na dobu určitou a přechod pracovního kontraktu na dobu neurčitou je předmětem nesčetných sporných nebo ne zcela vysvětlených momentů.
V aktuální dotazech poradny pracovní legislativy se objevily tyto:

1. Doba určitá a ochranná lhůta

• Jak je to s koncem pracovního poměru na dobu určitou, nemocí a ochrannou lhůtou?

Více zde - Doba určitá,trvání pracovní neschopnosti a ochranná lhůta.

2. Pracovní smlouva na dobu určitou 4 roky

• Je možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou s trváním 4 let?

Více zde - Změna pracovního poměru z doby neučité na dobu určitou na 4 roky.

3. Pracovní poměr na dobu určitou 4x prodloužen s přestávkou a se zaměstnáním u jiné firmy

• Je možné prodloužit pracovní poměr na dobu určitou 4x?
• Jak dlouhá musí být přestávka (zaměstnání u jiné firmy), aby to mělo vliv na prodlužování kontraktu u stávajícího (a vlastně i bývalého) zaměstnavatele?

Odpověď naleznete zde - Práce 4x na dobu určitou přerušena rokem u jiné firmy - kdy už bude doba neurčitá?

Riziková práce v těhotenství, otec rodičovskou hned po porodu

Nejaktuálnější otázky našich čtenářů v poradnách pracovního práva a zákoníku práce se věnují problematice těhotenství, rodičovské a mateřské dovolené a různých komplikací způsobených nemocí.

1. Otec nástup na rodičovskou dovolenou ihned po porodu

• Může otec nastoupit na rodičovskou dovolenou okamžitě po porodu?
• Lze, aby otec nastoupil na rodičovskou souběžně s matkou, která nastoupí na mateřskou dovolenou?

 Více zde - Nástup otce na rodičovskou dovolenou po porodu dítěte a mateřská matky v délce 14 týdnů.

2. Riziková práce a těhotenství zaměstnankyně

• Může těhotná zaměstnankyně odmítnout práci, kterou ve svém stavu považuje za rizikovou?
• Určuje potenciální rizikovost práce pro těhotné zaměstnankyně zaměstnavatel, samotná zaměstnankyně nebo lékař?
• Který lékař určí, zda zaměstnanec vykonává práci, která může být riziková - obvodní lékař zaměstnankyně, gynekolog nebo závodní lékař?

 Více z dotazu - Těhotenství a práce v rizikovém pracovním prostředí.

 3. Rodičovská, nástup do práce, nemoc a opět nástup na rodičovskou

• Je možné nastoupit do zaměstnání po rodičovské dovolené (po dvou letech), onemocnět a přejít zpět na rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte?

Rodičovská dovolená, nástup do práce a po nemocenské pokračování rodičovské 

Zkušební doba 6 měsíců

Se změnami v pracovně právní legislativě a v zákoníku práce 2012 přišly i úpravy pro sjednávání pracovních smluv a zkušební doby. Nový dotaz v poradně pracovního práva se týká právě problematiky sjednané zkušební doby v pracovní smlouvě navržené zaměstnavatelem a řeší následující otázky:

• Jak dlouhou lze sjednat zkušební dobu?
• Lze dojednat zkušební dobu na půl roku - šest měsíců?
• Jak dlouhá může být zkušební doba u nemanažerských a mažerských pracovních míst?
• Co když zaměstnavatel a zaměstnanec podepsali v pracovní smlouvě zkušební dobu delší než dovoluje zákoník práce?
• Může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr ve zkušební době, když tato doba je v rozporu se pracovním zákoníkem?
• Může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr ve zkušební době v 4 měsíci, když zákonem stanovená doba je maximálně 3 měsíce a se zaměstnavatelem sjednal nevědomky "nezákonnou" zkušební dobu na 6 měsíců?

Na uvedené otázky odpovídá paní Dana Blažková zde - Ve smlouvě mám zkušební dobu 6 měsíců a  zákonná zkušební doba je 3 měsíce.

Přesčasy a přesčasová práce v roce 2013

Pracovní doba je zákoníkem práce jasně dána a v případě jednosměnného provozu je při plném pracovním úvazku 40 hodin týdně.
Ale ...... v pracovně právní legislativě je i institut přesčasů a přesčasové práce. A tak se objevují následující otázky z oblasti přesčasů:

Může zaměstnavatel nařídit přesčasy a přesčasovou práce?
Kolik hodin může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci bez souhlasu zaměstnance?
A kolik přesčasu může mít zaměstnanec, který se s přesčasovou prací souhlasí?
Proč jsou  v zákoníku práce uvedeny hodnoty 150 hodin a 416 hodin přesčasů?
Musí být přesčasy sjednány v pracovní smlouvě nebo v nějaké dohodě?

Odpovědi naší odbornice na pracovní právo paní Dany Blažkové naleznete v zde - Počet hodin možných přesčasů ročně.

Odstupné a výpočet výše odstupného

Odstupné respektive výpočet a výše odstupného se řadí mezi nejčastější témata naší poradny pracovního práva a zákoníku práce.

V souvislosti s ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele a vyplacení různých násobků platů přináší stále nové otázky. Mezi nejfrekventovanější otázky patří následující:

• Kdy mám na odstupné nárok?
• V jaké výši mi musí zaměstnavatel vyplatit odstupné?
• Kolik násobků platů mi musí zaměstnavatel vyplatit?
• Jak se správně vypočítá výše odstupného?
• Za jaké období se vypočítává průměrná mzda respektive plat, ze kterého se odstupné vypočítává?
• Co se stane, když mi zaměstnavatel sebere osobní ohodnocení?

Následující dotaz naší poradny Vám odpoví na výše uvedené otázky - Má krácení osobního ohodnocení vliv na výši odstupného?