pátek 24. února 2017

Směna nahlášená 1 den dopředu. Má zaměstnanec povinnost se dostavit?


Poměrně jednoduchý dotaz se objevil v naší Poradně Zákoníku práce a pracovního práva:
Zaměstnavatel nařídil jeden den předem a na den pracovního svátku mimořádnou pracovní směnu. Zaměstnanci se odmítli zúčastnit. Zaměstnavatel aplikoval finanční postih na základě neúčasti zaměstnanců a hodlá dále vymáhat náhradu škody, která mu neúčastí zaměstnanců údajně vznikla (v řádu až milionu korun).

Z této relativně jednoduché situace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vznikají velmi zajímavé otázky:
  • Má zaměstnavatel právo nařídit pracovní směnu jeden den před vlastní směnou?
  • Musí se zaměstnavatel dostavit na takovou pracovní směnu?
  • Jaké podmínky musí být splněny, aby vznikla povinnost zaměstnance se na směnu nařízenou jeden den předem dostavil?
  • Lze zaměstnance potrestat finančně za neúčast na pracovní směně nařízené jeden den předem?
  • S jakým předstihem musí zaměstnavatel oznámit zaměstnancům rozvrh směn, aby to bylo v souladu se Zákoníkem práce?
  • Může zaměstnavatel vymáhat náhradu škody na zaměstnancích v případě, že se nedostaví na nařízenou pracovní směnu?

Celý dotaz zodpověděla naše specialistka na pracovní právo paní Dana Blažková zde - Náhrada škody za ušlý zisk pro smyšlenou absenci ve svátek.

úterý 17. ledna 2017

Konec pracovního poměru - délka, důvod ukončení a nárok na podporu v nezaměstnanosti

Konec pracovního poměru a případná doba nezaměstnanosti, nahlášení se na příslušném Úřadu práce a výplata podpory v nezaměstnanosti jsou jedny z nejfrekventovanějších témat naší poradny Zákoníku práce a pracovního práva.
Nejnovější zodpovězené dotazy v naší poradně odpovídají na následují otázky k problematice:
  • Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?
  • Kolik dnů, měsíců nebo eventuálně roků musí zaměstnanec pracovat, aby měl nárok na dávky v nezaměstnanosti?
  • Jak se vypočítá výše podpory pro nezaměstnané?
  • Je důležitý důvod nebo způsob ukončení pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pro výplatu podpory v nezaměstnanosti?
  • Kdy bude snížena výše podpory pro nezaměstnané občany?
  • Jak se stanovuje průměrný výdělek, ze kterého se počítá výše dávek vyplácených Úřadem práce?

Více naleznete v dotazu právní poradny, který zodpověděla naše specialistka na pracovní práce paní Dana Blažková - Skončení pracovního poměru ve zkušební době po 5 dnech a průměrný výdělek pro podporu v nezaměstnanosti.

středa 7. září 2016

Profesní průkaz - zaměstnavatel chce uhradit při odchodu ze zaměstnání

Situace ve vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel poměrně běžná:

Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci určitou práce, pro kterou je nutná nějaká kvalifikace nebo složení zkoušky, v tomto konkrétním případě se jedná o profesní (řidičský, strojnický, jeřábnický) průkaz. Zaměstnanec se rozhodne ukončit pracovní poměr, podá výpověď podle Zákoníku práce a za dva kalendářní měsíce opouští zaměstnavatele. 

Zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru požaduje po zaměstnanci úhradu nákladů na pořízení profesního průkazu, který je nadále platný a zaměstnavatel jej může v novém zaměstnání dále využívat. Ale také mohl potřebovat profesní průkaz pouze pro výkon práce v dosavadním zaměstnání.

V uvedené, poměrně konfliktní, situaci vzniká poměrně dost otázek, na které je potřeba odpovědět:
  • Má zaměstnavatel právo požadovat po zaměstnanci úhradu nákladu za profesní průkaz?
  • Existují nějaké podmínky, za kterých musí zaměstnavatel náklady zaměstnavatele upravit?
  • Co když zaměstnavatel podepíše se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru, kde souhlasí s  úhradou těchto nákladů?
  • Je takové doložka dohody o ukončení pracovního poměru vůbec platná?
  • Nemusí být mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána  předem Kvalifikační dohoda, aby mohl zaměstnavatel poté požadovat po zaměstnanci úhradu školení nebo vzdělání?
  • Které paragrafy Zákoníku práce řeší tuto problematiku?

Odpověď naší specialistky na pracovní právo, paní Dany Blažkové, naleznete v nejnovějším příspěvku poradny Zákoníku práce a příslušné legislativy zde - Úhrada profesních průkazů při skončení pracovního poměru.


středa 24. srpna 2016

Pracovní směna spadá do dvou kalendářních dnů

Je naprosto běžné, že v třísměnných provozech začíná noční směna ve 22 hodin jednoho dne a končí v 6 hodin následujícího dne. Z hlediska odvedené práce nebo počtu odpracovaných hodin je asi irelevantní, kdy směna začíná a kdy končí.
  • Jak se ale řeší situace, kde jedna část směny je odpracována v běžný pracovní den a druhá například ve státní svátek?
  • Patří část směny do jednoho kalendářního dne a druhá druhého?
  • Nebo je celá směna evidována v pracovním dni, kdy je odpracována větší část pracovní směny?
  • Co znamená výraz předsunutá směna?
Uvedené otázky zodpověděla paní Blažková v novém dotazu poradny pracovního práce zde - Práce ve svátek - kam patří noční směna?

pondělí 8. srpna 2016

Státní svátky a omezení prodejní doby již od října 2016

Legislativa velmi silně reguluje mnohé oblasti našeho konání. V oblasti pracovního práva se řídí zejména Zákoníkem práce. Ale i další předpisy mají vliv na pracovní podmínky nebo pracovní dobu v jednotlivých oborech nebo oblastech.
Jednou z těchto oblastí je i regulace prodejní doby v době státních svátků, které reguluje zákon o prodejní době v maloobchodě i velkoobchodě, který bude platný již od 1.10. 2016.
  • Jak přesně omezuje zákon prodejní dobu v obchodech?
  • Týká se zákon o regulaci prodejní doby všech obchodů?
  • Které obchody mají ze zákona vyjímku?
  • Platí zákon o všech státních svátcích nebo jsou některé z vyjmuty z regulace?
  • Je nedodržení zákona vymahatelné?
  • Existuje pokuta za obcházení zákona o omezení prodejní doby?
  • A případně jaké je výše pokuty za nedodržení zákona?

Celý článek paní Dany Blažkové k problematice naleznete zde - Omezení prodejní doby během svátků od 1. října 2016.

pondělí 1. srpna 2016

Pracovní cesta a dovolená

Zdánlivě absolutně nesmyslné se může zdát spojení dovolená a služební cesta. V nejnovějším příspěvku v naší poradně Zákoníku práce a pracovního práva se čtenář ptá, zda má zaměstnavatel právo nařídit dovolenou na pracovní cestě?
  • Má tedy zaměstnavatel právo nařídit zaměstnanci na služební cestě čerpání dovolené?
  • Má nařízení dovolené na služební cestě vůbec smysl?
  • Existují případy, kde je nařízení dovolené na pracovní cestě smysluplné?
Více informací a celou odpověď naší specialistky na pracovní právo paní Dany Blažkové naleznete zde - Nařízená dovolená na služební cestě.

pondělí 4. ledna 2016

Dohody a vzor výpovědi z DPČ, úkolová mzda, sleva na poplatníka

Zajímavé dotazy naší Poradny pracovního práva se týkají dohod konaných mimo pracovní poměr - dohody o pro provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Jednotlivé otázky jsou zaměřeny na úkolovou odměnu z dohody o provedení práce, uplatnění slevy na poplatníka při souběžném pracovním poměru a práci na dohodu nebo na problematiku výpovědi dohody o pracovní činnosti.

Výpověď dohody o pracovní činnosti vzor


  • Jak vypovědět dohodu o pracovní činnosti?
  • Jaké jsou povinné náležitosti výpovědi dohody o pracovní činnosti?
  • Kolikadenní je výpovědní doba a od jakého dne se počítá?
  • Kde je možné stáhnout zdarma vzorovou výpověď z dohody o pracovní činnosti?

Celý pracovněp-právní dotaz je umístěn zde - Výpověď dohody o pracovní činnosti.

Úkolová mzda a počítání hodin DPP


  • Jak postupovat při stanovení plánovaného počtu hodin pro dohodu o provedení práce?
  • Lze u dohody o provedení práce stanovovat úkolovou složku mzdy (odměny)?
  • Jak určit hodinový ekvivalent úkolové mzdy pro dohodu o provedení práce?
  • Je řešením situace využití časových snímků?

Úkolová mzda a počítání hodin DPP

Sleva na poplatníka, pracovní smlouva i dohoda o pracovní činnosti 


  • Jak uplatňovat slevu na poplatníka pokud má zaměstnanec dohodu i pracovní poměr?
  • Počítá se sleva pouze z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou nebo zároveň i z dohody konané mimo pracovní poměr?
  • Je rozdíl v situaci, kdy je podepsána dohoda i pracovní poměr u stejného a u jiného zaměstnavatele?