Profesní průkaz - zaměstnavatel chce uhradit při odchodu ze zaměstnání

Situace ve vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel poměrně běžná:

Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci určitou práce, pro kterou je nutná nějaká kvalifikace nebo složení zkoušky, v tomto konkrétním případě se jedná o profesní (řidičský, strojnický, jeřábnický) průkaz. Zaměstnanec se rozhodne ukončit pracovní poměr, podá výpověď podle Zákoníku práce a za dva kalendářní měsíce opouští zaměstnavatele. 

Zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru požaduje po zaměstnanci úhradu nákladů na pořízení profesního průkazu, který je nadále platný a zaměstnavatel jej může v novém zaměstnání dále využívat. Ale také mohl potřebovat profesní průkaz pouze pro výkon práce v dosavadním zaměstnání.

V uvedené, poměrně konfliktní, situaci vzniká poměrně dost otázek, na které je potřeba odpovědět:

• Má zaměstnavatel právo požadovat po zaměstnanci úhradu nákladu za profesní průkaz?
• Existují nějaké podmínky, za kterých musí zaměstnavatel náklady zaměstnavatele upravit?
• Co když zaměstnavatel podepíše se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru, kde souhlasí s  úhradou těchto nákladů?
• Je takové doložka dohody o ukončení pracovního poměru vůbec platná?
• Nemusí být mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána  předem Kvalifikační dohoda, aby mohl zaměstnavatel poté požadovat po zaměstnanci úhradu školení nebo vzdělání?
• Které paragrafy Zákoníku práce řeší tuto problematiku?

Odpověď naší specialistky na pracovní právo, paní Dany Blažkové, naleznete v nejnovějším příspěvku poradny Zákoníku práce a příslušné legislativy zde - Úhrada profesních průkazů při skončení pracovního poměru.

Kvalifikační dohoda a zaplacení nákladů na školení zaměstnavateli

Zaměstnavatelé investují do zaměstnanců nemalé částky také v oblasti školení a vzdělávání. S minulými novelami Zákoníku práce se objevil i institut kvalifikační dohody.
Kvalifikační dohoda umožňuje zaměstnavateli za určitých podmínek požadovat po zaměstnancích uhrazení nákladů na vzdělávání v předem dohodnuté maximální částce.
Některá školení platí zaměstnavatelé v plné ceně, jiné jsou částečně nebo zcela hrazeny z evropských fondů nebo evropských či lokálních dotačních programů.
A právě problému s výší částky, kterou zaměstnavatel požaduje po odcházejícím zaměstnavateli za školení, které částečně hradil jeden z dotačních programů EU, se věnuje nový dotaz v naší poradně zaměřené na Zákoník práce a pracovně právní problémy.
Otázky, které nový dotaz řeší:

• K čemu zavazuje zaměstnance podepsaná kvalifikační dohoda?
• Musí zaměstnanec vrátit zaměstnavateli plnou cenu školení?
• Jak se postupuje v případě, že určitá část školení nebo vzdělávacího programu byla hrazena z dotací EU, ČR nebo krajů ČR?
• Jak může zaměstnanec postupovat, když nesouhlasí s částkou, kterou po něm zaměstnanec požaduje při jeho odchodu na základě sjednané kvalifikační dohody?

Odpovědi na uvedené otázky naleznete zde - Kvalifikační dohoda a závazky z ní plynoucí, když školení bylo dotováno Evropskými fondy.

Dálkové studium a povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnanci se velmi často dotazují, jak je to s povinností zaměstnavatele uvolňovat zaměstnance pro dálkové studium a jak je to s náhradou mzdy  v době, kdy je zaměstnanec ve škole nebo kdy skládá zkoušky.

Ačkoliv to zní velmi nelogicky, tak většina lidí očekává nejen ochotu zaměstnavatele zaměstnance uvolnit ke studiu, ale také čekají, že zaměstnavatel bude hradit mzdy zaměstnance v době studia, tj. nepřítomnosti na pracovišti. Je zcela jisté, že zaměstancem zvolené studium vysoké případně jiné školy je pro zaměstnance z profesního pohledu přínosem, ale pro výkon práce není nezbytné. Pokud se tedy nejedná se zaměstnavatelem o
dohodu o zvýšení/prohloubení kvalifikace tak záleží spíše na benevolenci zaměstnavatele - zda zaměstnance uvolní a poskytne mu volno bez náhrady mzy nebo náhradní volno s nutností napracovat zameškané pracovní hodiny.
Celou odpověď Dany Blažkové naleznete zde - Dálkové studium a musí zaměstnavatel uvolnit?