Přesčasy a proplácení přesčasových hodin

Přesčasy nepatří mezi oblíbené, ale velmi běžné součásti naší pracovní doby. V oblasti přesčasové práce se vždy objevuje množství dotazů a některé z nich pokládá nový dotaz v naší poradně pracovního práva a Zákoníku práce:

• Kolik hodin přesčasů musí zaměstnavatel proplatit?
• Kdy si zaměstnanec může za přesčasy vybrat náhradní volno?
• Kdy musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradní volno za přesčasovou práci?

Odpovědi naleznete  zde - Proplacení přesčasových hodin.

Dlouhodobá neschopnost pro výkon práce, verdikt závodního lékaře a nárok na odstupné

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Přichází určité zdravotní obtíže a zaměstnanci je nařízena zdravotní prohlídka u lékaře závodní preventivní péče. Lékař vydá rozhodnutí, že zaměstnanec není schopen dlouhodobě výkonu práce. Zaměstnanec s rozhodnutím nesouhlasí.
Asi tolik nástin situace z nejnovějšího dotazu naší poradny Zákoníku práce a pracovního práva.
S uvedenou situací se objevuje velké množství otázek:

• Má zaměstnanec nárok na odstupné?
• Jaké odstupné náleží zaměstnanci v případě, že by lékařem dlouhodobě uznán neschopným výkonu práce na pracovním místě?
• Hraje ve výši odstupného pro zaměstnance nějakou roli fakt, zda je příčina zdravotních obtíží, které způsobily neschopnost výkonu práce, spojena s výkonem vlastní práce nebo zda zdravotní důvody nesouvisí s prací na konkrétním pracovním místě?
• Musí zaměstnavatel v podobných případech nabídnout alternativní pracovní místo, které bude pro zaměstnance vhodné?
• Jak má postupovat zaměstnanec, když nesouhlasí s rozhodnutím závodního lékaře?

Celý dotaz naleznete na stránce - Smluvní zavodní lékař a jeho rozhodnutí vedoucí k ukončení pracovního poměru.

Nástup na mateřskou dovolenou a nerovnoměrně rozvržená pracovní doba a zápočet pro firemní benefity

V poradně pracovně právní legislativy a Zákoníku práce se objevily dva dotazy související s mateřskou dovolenou:

1. Nástup na mateřskou dovolenou při dvanácti hodinových směnách

• Jak se počítá nárok na nástup na mateřskou při nerovnoměrně rozvržené pracovní době?
• Jak se postupuje pokud zaměstnankyně pracuje ve 12-cti hodinových směnách?

Více zde - Nárok na mateřskou a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby.

2. Mateřská dovolená a firemní benefity za odpracované roky

• Započítává se mateřská dovolená do odpracované doby pro nárok na firemní benefity?
• Je mateřská dovolená odpracovanou dobou nebo překážkou v práci na straně zaměstnance?
• Má zaměstnavatel právo mateřskou dovolenou do odpracované doby nezapočítat?
• Jak na uvedený problém pohlíží Zákoník práce?
• Jde o problém zaměstnavatele nebo špatně vyjednané kolektivní smlouvy od odborové organizace?

Celý pracovně právní dotaz naleznete na Zápočet mateřské do odpracované doby pro benefit z kolektivní smlouvy.

Zodpovědnost zaměstnance za případné zneužití přístupového kódu

V dnešní moderní době je zabezpečení firemních objektů i firemních systémů na stále vyšší hranici. S využitím zabezpečení dostávají zaměstnanci různé přístupové a bezpečnostní kódy. A s přidělením bezpečnostních kódů přichází i případná zodpovědnost zaměstnanců za jejich zneužití zneužití.

Zodpovědnost zaměstnance za přístupové kódy

• Je podle Zákoníku práce vůbec možné, aby měl zaměstnanec zodpovědnost za případné zneužití bezpečnostního kódu?
• Kdy je možné volat zaměstnance k zodpovědnosti za zneužití přístupových kódů?
• Musí být se zaměstnancem sepsána Dohoda o odpovědnosti za zneužití přístupového kódu?
• Musí být zaměstnanec řádně proškolen?
• Jde o zodpovědnost zaměstnance za vědomé zneužití nebo může jít i o nedbalostní odpovědnost?

Celý dotaz poradny pracovního práva a Zákoníku práce nabízíme zde - Dohoda o odpovědnosti za zneužití přístupového kódu.

Zaměstnání, brigáda a odvody zdravotního a sociálního pojištění

Odvody zdravotního a sociálního pojištění znamenají nezanedbatelnou položku v nákladech na zaměstnance a díky srážkám z hrubé mzdy i z čistého příjmu zaměstnance. Z tohoto důvodu uvažuje většina z nás nad tím, jak v případě souběžných pracovně-právních vztahů ušetřit, samozřejmě v mezích Zákoníku práce a další platných zákonů.

• Jaké jsou možnosti jednotlivých pracovně právních vztahů?
• A co více zaměstnavatelů - dohoda nebo práce na živnostenský list?
• Jaké jsou limity dohody o provedení práce?
• Jak je to s dohodou o pracovní činnosti a odvody daní, sociální a zdravotního pojištění?

Dotaz zodpověděla naše specialistka na Zákoník práce v radě - Trvalý pracovní poměr a brigáda - zdanění, odvody na zdravotní a sociální pojištění.

Práce přesčas v době výpovědi ze strany zaměstnavatele.

Nařízenou přesčasovou práci, kterou má vykonávat zaměstnanec ve výpovědi z důvodu nadbytečnosti, řeší nový dotaz v naší poradně Zákoníku práce a pracovně právních vztahů.

Doba výpovědi a nařízená přesčasová práce

• Může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci práci přesčas, pokud je zaměstnanec ve výpovědi?
• Je z hlediska nařízení přesčasů rozdíl mezi výpovědí ze strany zaměstnance a ze strany zaměstnavatele?
• Není proti logice nařizovat zaměstnanci práci přesčas, když je nadbytečný a z tohoto důvodu mu byla předána výpověď?

Odpověď naší specialistky na pracovní právo, paní Dany Blažkové, naleznete zde - Výpověď pro nadbytečnost a zároveň nařízení práce přesčas.

Změna pracovní smlouvy a případný vliv na výplatu dávek v nezaměstnanosti

Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou na změně pracovní smlouvy. Předmětem změny v pracovní smlouvě je úprava pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou ke konkrétnímu data. Po ukončení pracovního poměru může nastat situace, že zaměstnanec nenalezne nové zaměstnání a bude nucen se přihlásit na úřad práce a bude chtít pobírat podporu v nezaměstnanosti.

• Má změna pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou vliv na výši dávek vyplácených v době nezaměstnanosti?
• Je podle Zákoníku práce legální dohodou změnit pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou na dobu určitou?

Celou odpověď naleznete v naší poradně - Změna pracovní smlouvy z doby neurčité na dobu určitou a její vliv na výši podpory v nezaměstnanosti.