Částečná nezaměstnanost a snížení mzdy zaměstancům

Žádnému zaměstnanci by asi nebylo po chuti, kdyby nastala situace, kdy dojde k poklesu jeho příjmů ze zaměstnání, tj kdy dojde ke snížení jeho mzdy nebo platu (Mzda a plat jaký je rozdíl?).

V současné době však s ekonomickou krizí přichází také nový fenomén pracovního práva - dočasná nezaměstnanost. Dočasnou nezaměstnanost je možné definovat jako překážku v práci na straně zaměstnavatele, která je způsobena dočasným nezájmem trhu o výrobky nebo služby zaměstnavatele. Kompletní definici uvedeného termínu naleznete v našem Výkladovovém slovníku Zákoníku práce, konkrétně na straně částečná nezaměstnanost.

V období částečné nezaměstnanosti je logicky méně práce i méně příjmů zaměstnavatele. Asi je také celkem logické, že se zaměstnavatel snaží při snížení příjmů a zároveň množství práce a pracovní doby snížit i mzdy zaměstnanců. Otázek souvisejících s částečnou nezaměstnaností je několik:

• Může zaměstnavatel snížit mzdy zaměstnanců v období částečné nezaměstnanosti?
• Může zaměstnavatel snížit mzdy bez souhlasu postižených zaměstnanců?
• Jaká je maximální sazba snížení mzdy zaměstnanců v období částečné nezaměstnanosti?
• Jak ovlivňuje snížení mzdy zaměstnanců při částečné nezaměstnanosti existence odborové organizace u zaměstnavatele?

Více v odpovědi naší právní poradkyně paní Dany Blažkové - Částečná nezaměstnanost a snížení mzdy.

Dovolená a dva absurdní příklady chování zaměstnavatele

Dovolená na zotavenou je standardní součástí pracovně právní legislativy a zákoníků práce již desítky let. Přesto se najdou zaměstnavatelé, kteří uvedená ustanovení pracovního kodexu nechtějí nebo nehodlají respektovat. Vytvářejí pak absurdní situace a neuvěřitelný nátlak na zaměstnance, kteří pak z obavy o ztrátu zaměstnání uvažují o tom, že by výklad zaměstnavatele mohl být správný nebo že by tento výklad mohli alespoň přijmout.

Uvedeme zde dva absurdní příklady chování zaměstnavatele:

Zaměstnancem placený náhradník po dobu dovolené

Dostanete dovolenou, ale najdete za sebe náhradníka, který po dobu dovolené bude Vaši práci vykonávat a zaplatíte jej se svého. 

Opravdu i takový nesmysl se vyskytne v České republice ve vztahu zaměstnavatel a zaměstnanec. Personalista, pokud jej tedy taková firma má, by měl jít rovnou do psychiatrické léčebny a firma jako taková by měla mít zákaz zaměstnávat zaměstnance. Více najdete dotazu a komentáři paní Dany Blažkové zde - Mám zaplatit náhradníka, který za mne bude pracovat během mé dovolené?


Práce bez nároku na dovolenou
Pracujete u nás dva roky, ale nemáte nárok na dovolenou.......

Jde o trochu zjednodušený výklad situace, ale i takto se chová zaměstnavatel v našem příkladu - vice zde - Zaměstnavatel tvrdí, že nemám nárok na dovolenou.

Minimální mzda - zvýšení od 1.8. 2013

Po téměř sedmi letech dochází s nástupem nové vlády a prostřednictvím jejího nařízení ke změně výše minimální mzdy s platností od prvního srpna 2013.

• Jaká bude výše minimální mzdy od 1.8. 2013?
• Kterých zaměstnanců respektive kterých mezd a případně platů se změna výše minimální mzdy dotýká?
• Má změna výše minimální mzdy vliv na minimální mzdové tarify ?
• Bude se zvyšovat minimální mzda pravidelně nebo jde o jednorázové zvýšení v roce 2013?

Odpovědi na otázky získáte po přečtení článku paní Dany Blažkové zde - Minimální mzda se od srpna 2013 zvýší.

Doba určitá a změny v pracovním právu od srpna 2013

V pracovně právní legislativě začíná od 1. srpna 2013 platit drobná změna, která se týká práce na dobu určitou a pracovních poměrů omezených časovým obdobím.

Nejde o velkou změnu a jde o jakýsi návrat ke stavu pracovního práva v této oblasti, který zde byl před vydáním novely zákoníku práce platné od 1. ledna 2012.

Úprava pracovních poměrů na dobu určitou platnou od letošního srpna se týká prací, ve kterých je obvyklá sezónnost, například v zemědělství nebo stavebnictví a důležitým termínem v této úpravě je tzv. řetězení pracovních poměrů.

Celý článek naší specialistky na pracovní práva paní Dany Blažkové naleznete v poradně pracovního práva - Doba určitá - úprava pracovního práva platná od 1. srpna 2013.

Pracovní oděv a náklady na údržbu

Část zaměstnanců musí v práci nosit firemní oděvy. Důvody pro nošení těchto pracovních oděvů jsou různé, ale mezi nejčastější důvody nošení patří fakt, že jsou součástí firemního designu a způsobem komunikace s okolím. Druhým a často důležitějším důvodem je prevence bezpečnosti a zdraví při práci. Někdy jde o kombinaci obou faktorů, někdy se přidává i faktor hygienický, například v potravinářských provozech nebo ve fast-food -ových řetězcích.
Ať už uniformu nebo pracovní oděv nosí zaměstnanci z různých důvodů, tak se zde objevují dvě základní otázky:

• Kdo hradí pracovní oděvy?
• Kdo hradí údržbu pracovního oděvu?

A s tím se objevují další problémy, spojené s životností uniforem nebo obnošeností po předchozím zaměstnanci. Uvedené otázky řeší náš poradce pracovního práva, paní Dana Blažková, v novém dotazu pracovně právní poradny - Údržba pracovního oděvu, kterou zaměstnavatel odmítá uhradit .

Nemoc na služební cestě a náhrady mzdy

V poradně zákoníku práce a pracovního poradny se objevil zajímavý dotaz směrovaný na infekční onemocnění při služební cestě nebo pracovním pobytu. Otázky v dotazu je možné shrnout do následujícího souhrnu:

• Lze nákazu infekční nemocí (nemusí to být hned ebola, ale stačí například zarděnky) během služební cesty spojovat s výkon práce?
• Došlo k poškození zdraví zaměstnance ve spojení s výkonem práce na pracovní cestě?
• Má nemocný zaměstnanec právo na náhradu mzdy?

Odpověď našeho poradce pracovního práva naleznete zde - Infekční nemoc při pracovní cestě.

Nedostatek práce a prostoje v zaměstnání

Hospodářská situace a ekonomická krize není vždy zcela příznivá k zaměstnavatelům a někdy dochází i k problémům, kdy zaměstnavatel nemá dostatek práce pro své kmenové zaměstnance a dochází k prostojům. Při prostojích zaměstnanec neodvádí práci = nepracuje a objevují se různé otázky:

• Má zaměstnanec právo na proplacení času, který stráví v zaměstnání a zaměstnavatel pro něj nemá práci?
• Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele nebo jde o objektivní příčiny?
• Pokud zaměstnanci náleží náhrada mzdy, tak jaká je výše této náhrady mzdy v porovnání s průměrnou mzdou?
• Který paragraf Zákoníku práce řeší problematiku prostojů v zaměstnání?

Odpovědi na uvedené otázky předkládá paní Dana Blažkové zde - Prostoje z důvodu nedostatku práce