pátek 31. ledna 2014

Práce přesčas v době výpovědi ze strany zaměstnavatele.

Nařízenou přesčasovou práci, kterou má vykonávat zaměstnanec ve výpovědi z důvodu nadbytečnosti, řeší nový dotaz v naší poradně Zákoníku práce a pracovně právních vztahů.

Doba výpovědi a nařízená přesčasová práce

  • Může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci práci přesčas, pokud je zaměstnanec ve výpovědi?
  • Je z hlediska nařízení přesčasů rozdíl mezi výpovědí ze strany zaměstnance a ze strany zaměstnavatele?
  • Není proti logice nařizovat zaměstnanci práci přesčas, když je nadbytečný a z tohoto důvodu mu byla předána výpověď?
Odpověď naší specialistky na pracovní právo, paní Dany Blažkové, naleznete zde - Výpověď pro nadbytečnost a zároveň nařízení práce přesčas.


úterý 28. ledna 2014

Změna pracovní smlouvy a případný vliv na výplatu dávek v nezaměstnanosti

Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou na změně pracovní smlouvy. Předmětem změny v pracovní smlouvě je úprava pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou ke konkrétnímu data. Po ukončení pracovního poměru může nastat situace, že zaměstnanec nenalezne nové zaměstnání a bude nucen se přihlásit na úřad práce a bude chtít pobírat podporu v nezaměstnanosti.

  • Má změna pracovního poměru z doby neurčité na dobu určitou vliv na výši dávek vyplácených v době nezaměstnanosti?
  • Je podle Zákoníku práce legální dohodou změnit pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou na dobu určitou?

Celou odpověď naleznete v naší poradně - Změna pracovní smlouvy z doby neurčité na dobu určitou a její vliv na výši podpory v nezaměstnanosti.

sobota 25. ledna 2014

Mzda zaslaná omylem na jiný účet a neochota zaměstnavatele problém řešit


Zaměstnanec měsíc pracuje a za práci mu náleží mzda. A přichází výplatní termín a na bankovním účtu zaměstnance (na který měla být mzda připsána) se žádná mzda neobjeví. Mzdová účtárna tvrdí, že mzda byla odeslána. Po další reklamaci zaměstnance se zjistí, že zaměstnavatel odeslal peníze na jiný bankovní účet než ten, který patří zaměstnanci. Zaměstnavatel hodlá celou věc vyřešit tím, že hodlá počkat až se platba na jiný účet vrátí zpět a poté přepošle peníze zaměstnanci na správný účet. Zaměstnanec má však hypotéku, trvalé příkazy, poplatky za energie a pokud tyto platby neuhradí, tak mu hrozí penále nebo poplatky za pozdní platby.

  • Má zaměstnavatel právo na takový postup nebo musí vyplatit mzdu okamžitě po zjištění omylu?
  • Jak se může zaměstnanec bránit při neochotě zaměstnavatele věc řešit?
  • Má zaměstnanec právo požadoval po zaměstnavateli úhradu škody?
  • Je možné uvedený omyl zaměstnavatele považovat jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance podle  §56 Zákoníku práce?
  • Náležela by při takovém zrušení pracovního poměru zaměstnanci i náhrada mzdy po dobu výpovědní doby?

Odpovědi na uvedené otázky naleznete zde - Mzda odeslaná na cizí účet a neochota zaměstnavatele věc neprodleně řešit.

čtvrtek 16. ledna 2014

Nařízená práce ve svátek

Práce v době státního nebo církevního svátku může přinést komplikace nejednomu zaměstnanci. Nejnovější dotaz poradny zaměření na Zákoník práce a pracovně právní legislativu řeší následující otázky:

  • Kdy může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci práci ve svátek?
  • Kdy naopak práci zaměstnanci nařídit nelze?
  • Jak je to s nařízením práce ve svátek při nerovnoměrně rozvržené pracovní době?
  • Které práce vymezuje Zákoník práce v § 91, odst. 3 jako práce, které lze nařídit zaměstnancům i v době státního svátku?
  • Jaké podmínky musí splňovat rozvržení pracovní doby, aby mohla být nařízena práce ve svátek?

Odpovědi na uvedené otázky podá následující pracovně-právní rada - Nařízení práce ve svátek při nerovnoměrně rozvržené pracovní době.


pondělí 6. ledna 2014

Konec ve zkušební době a vyplacená pouhá desetina sjednané mzdy

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnance není ničím neobvyklým. Jak však má reagovat zaměstnanec, který ukončil pracovní poměr v rámci zkušební doby a kterému zaměstnavatel vyplatil pouze desetinu sjednané mzdy za celý odpracovaný měsíc?

Otázek se nabízí několik:

  • Má zaměstnavatel nárok vyplatit zaměstnanci za celý odpracovaný měsíc pouze desetinu sjednané mzdy?
  • Existuje nějaký příklad nebo specifická situace, kdy by měl zaměstnavatel nárok zaměstnanci vyplatit pouze část mzdy?
  • Jak se má zaměstnanec proti takové srážce ze mzdy bránit?


Celý právní dotaz najdete zde - Srážka ze mzdy z důvodu skončení PP ve zkušební lhůtě.