pátek 24. února 2017

Směna nahlášená 1 den dopředu. Má zaměstnanec povinnost se dostavit?


Poměrně jednoduchý dotaz se objevil v naší Poradně Zákoníku práce a pracovního práva:
Zaměstnavatel nařídil jeden den předem a na den pracovního svátku mimořádnou pracovní směnu. Zaměstnanci se odmítli zúčastnit. Zaměstnavatel aplikoval finanční postih na základě neúčasti zaměstnanců a hodlá dále vymáhat náhradu škody, která mu neúčastí zaměstnanců údajně vznikla (v řádu až milionu korun).

Z této relativně jednoduché situace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vznikají velmi zajímavé otázky:
  • Má zaměstnavatel právo nařídit pracovní směnu jeden den před vlastní směnou?
  • Musí se zaměstnavatel dostavit na takovou pracovní směnu?
  • Jaké podmínky musí být splněny, aby vznikla povinnost zaměstnance se na směnu nařízenou jeden den předem dostavil?
  • Lze zaměstnance potrestat finančně za neúčast na pracovní směně nařízené jeden den předem?
  • S jakým předstihem musí zaměstnavatel oznámit zaměstnancům rozvrh směn, aby to bylo v souladu se Zákoníkem práce?
  • Může zaměstnavatel vymáhat náhradu škody na zaměstnancích v případě, že se nedostaví na nařízenou pracovní směnu?

Celý dotaz zodpověděla naše specialistka na pracovní právo paní Dana Blažková zde - Náhrada škody za ušlý zisk pro smyšlenou absenci ve svátek.

úterý 17. ledna 2017

Konec pracovního poměru - délka, důvod ukončení a nárok na podporu v nezaměstnanosti

Konec pracovního poměru a případná doba nezaměstnanosti, nahlášení se na příslušném Úřadu práce a výplata podpory v nezaměstnanosti jsou jedny z nejfrekventovanějších témat naší poradny Zákoníku práce a pracovního práva.
Nejnovější zodpovězené dotazy v naší poradně odpovídají na následují otázky k problematice:
  • Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?
  • Kolik dnů, měsíců nebo eventuálně roků musí zaměstnanec pracovat, aby měl nárok na dávky v nezaměstnanosti?
  • Jak se vypočítá výše podpory pro nezaměstnané?
  • Je důležitý důvod nebo způsob ukončení pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pro výplatu podpory v nezaměstnanosti?
  • Kdy bude snížena výše podpory pro nezaměstnané občany?
  • Jak se stanovuje průměrný výdělek, ze kterého se počítá výše dávek vyplácených Úřadem práce?

Více naleznete v dotazu právní poradny, který zodpověděla naše specialistka na pracovní práce paní Dana Blažková - Skončení pracovního poměru ve zkušební době po 5 dnech a průměrný výdělek pro podporu v nezaměstnanosti.

středa 7. září 2016

Profesní průkaz - zaměstnavatel chce uhradit při odchodu ze zaměstnání

Situace ve vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel poměrně běžná:

Zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci určitou práce, pro kterou je nutná nějaká kvalifikace nebo složení zkoušky, v tomto konkrétním případě se jedná o profesní (řidičský, strojnický, jeřábnický) průkaz. Zaměstnanec se rozhodne ukončit pracovní poměr, podá výpověď podle Zákoníku práce a za dva kalendářní měsíce opouští zaměstnavatele. 

Zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru požaduje po zaměstnanci úhradu nákladů na pořízení profesního průkazu, který je nadále platný a zaměstnavatel jej může v novém zaměstnání dále využívat. Ale také mohl potřebovat profesní průkaz pouze pro výkon práce v dosavadním zaměstnání.

V uvedené, poměrně konfliktní, situaci vzniká poměrně dost otázek, na které je potřeba odpovědět:
  • Má zaměstnavatel právo požadovat po zaměstnanci úhradu nákladu za profesní průkaz?
  • Existují nějaké podmínky, za kterých musí zaměstnavatel náklady zaměstnavatele upravit?
  • Co když zaměstnavatel podepíše se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru, kde souhlasí s  úhradou těchto nákladů?
  • Je takové doložka dohody o ukončení pracovního poměru vůbec platná?
  • Nemusí být mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem sjednána  předem Kvalifikační dohoda, aby mohl zaměstnavatel poté požadovat po zaměstnanci úhradu školení nebo vzdělání?
  • Které paragrafy Zákoníku práce řeší tuto problematiku?

Odpověď naší specialistky na pracovní právo, paní Dany Blažkové, naleznete v nejnovějším příspěvku poradny Zákoníku práce a příslušné legislativy zde - Úhrada profesních průkazů při skončení pracovního poměru.


středa 24. srpna 2016

Pracovní směna spadá do dvou kalendářních dnů

Je naprosto běžné, že v třísměnných provozech začíná noční směna ve 22 hodin jednoho dne a končí v 6 hodin následujícího dne. Z hlediska odvedené práce nebo počtu odpracovaných hodin je asi irelevantní, kdy směna začíná a kdy končí.
  • Jak se ale řeší situace, kde jedna část směny je odpracována v běžný pracovní den a druhá například ve státní svátek?
  • Patří část směny do jednoho kalendářního dne a druhá druhého?
  • Nebo je celá směna evidována v pracovním dni, kdy je odpracována větší část pracovní směny?
  • Co znamená výraz předsunutá směna?
Uvedené otázky zodpověděla paní Blažková v novém dotazu poradny pracovního práce zde - Práce ve svátek - kam patří noční směna?

pondělí 8. srpna 2016

Státní svátky a omezení prodejní doby již od října 2016

Legislativa velmi silně reguluje mnohé oblasti našeho konání. V oblasti pracovního práva se řídí zejména Zákoníkem práce. Ale i další předpisy mají vliv na pracovní podmínky nebo pracovní dobu v jednotlivých oborech nebo oblastech.
Jednou z těchto oblastí je i regulace prodejní doby v době státních svátků, které reguluje zákon o prodejní době v maloobchodě i velkoobchodě, který bude platný již od 1.10. 2016.
  • Jak přesně omezuje zákon prodejní dobu v obchodech?
  • Týká se zákon o regulaci prodejní doby všech obchodů?
  • Které obchody mají ze zákona vyjímku?
  • Platí zákon o všech státních svátcích nebo jsou některé z vyjmuty z regulace?
  • Je nedodržení zákona vymahatelné?
  • Existuje pokuta za obcházení zákona o omezení prodejní doby?
  • A případně jaké je výše pokuty za nedodržení zákona?

Celý článek paní Dany Blažkové k problematice naleznete zde - Omezení prodejní doby během svátků od 1. října 2016.

pondělí 1. srpna 2016

Pracovní cesta a dovolená

Zdánlivě absolutně nesmyslné se může zdát spojení dovolená a služební cesta. V nejnovějším příspěvku v naší poradně Zákoníku práce a pracovního práva se čtenář ptá, zda má zaměstnavatel právo nařídit dovolenou na pracovní cestě?
  • Má tedy zaměstnavatel právo nařídit zaměstnanci na služební cestě čerpání dovolené?
  • Má nařízení dovolené na služební cestě vůbec smysl?
  • Existují případy, kde je nařízení dovolené na pracovní cestě smysluplné?
Více informací a celou odpověď naší specialistky na pracovní právo paní Dany Blažkové naleznete zde - Nařízená dovolená na služební cestě.

pondělí 4. ledna 2016

Dohody a vzor výpovědi z DPČ, úkolová mzda, sleva na poplatníka

Zajímavé dotazy naší Poradny pracovního práva se týkají dohod konaných mimo pracovní poměr - dohody o pro provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Jednotlivé otázky jsou zaměřeny na úkolovou odměnu z dohody o provedení práce, uplatnění slevy na poplatníka při souběžném pracovním poměru a práci na dohodu nebo na problematiku výpovědi dohody o pracovní činnosti.

Výpověď dohody o pracovní činnosti vzor


  • Jak vypovědět dohodu o pracovní činnosti?
  • Jaké jsou povinné náležitosti výpovědi dohody o pracovní činnosti?
  • Kolikadenní je výpovědní doba a od jakého dne se počítá?
  • Kde je možné stáhnout zdarma vzorovou výpověď z dohody o pracovní činnosti?

Celý pracovněp-právní dotaz je umístěn zde - Výpověď dohody o pracovní činnosti.

Úkolová mzda a počítání hodin DPP


  • Jak postupovat při stanovení plánovaného počtu hodin pro dohodu o provedení práce?
  • Lze u dohody o provedení práce stanovovat úkolovou složku mzdy (odměny)?
  • Jak určit hodinový ekvivalent úkolové mzdy pro dohodu o provedení práce?
  • Je řešením situace využití časových snímků?

Úkolová mzda a počítání hodin DPP

Sleva na poplatníka, pracovní smlouva i dohoda o pracovní činnosti 


  • Jak uplatňovat slevu na poplatníka pokud má zaměstnanec dohodu i pracovní poměr?
  • Počítá se sleva pouze z pracovního poměru založeného pracovní smlouvou nebo zároveň i z dohody konané mimo pracovní poměr?
  • Je rozdíl v situaci, kdy je podepsána dohoda i pracovní poměr u stejného a u jiného zaměstnavatele?



úterý 22. prosince 2015

Soukromí zaměstnance - natáčení na pracovišti, osobní prohlídky

Problematice ochrany soukromí zaměstnanců a práv zaměstnavatelů kontrolovat a monitorovat své zaměstnance se věnují nové dotazy naší Poradny Zákoníku práce a pracovního práva:


I. Natáčení zaměstnanců na pracovišti

  • Může zaměstnavatel natáčet zaměstnance na pracovišti?
  • Může zaměstnance natáčet bez jejich souhlasu?
  • Lze problematiku natáčení a monitoringu na pracovištích řešit vnitřním předpisem?
  • Co když zaměstnanec s natáčením na pracovišti nesouhlasí?
  • Jak se může zaměstnanec bránit?
Celá pracovně-právní rada zde - Krátkodobé natáčení na pracovišti.


II. Osobní prohlídky zaměstnanců na vrátnici

  • Může zaměstnavatel provádět osobní prohlídky zaměstnanců při příchodu do zaměstnání?
  • Jak je to s osobními prohlídkami zaměstnanců při odchodu z pracoviště nebo zaměstnání?
  • Jaký může být rozsah osobních prohlídek zaměstnanců?
  • Jak je to s prohlížením osobních zavazadel?
  • Může zaměstnavatel prohlížet i osobní vozidla?
  • Může zaměstnavatel zaměstnanci například i "šacovat" kapsy?
  • Jak se určí, co je přípustné a co není při kontrole zaměstnance?
  • Určuje rozsah a provedení osobní prohlídky zaměstnance Zákoník práce nebo vnitřní předpis zaměstnavatele?
Více k problému kontroly zaměstnanců zde - Osobní prohlídky na vrátnici.

úterý 27. října 2015

Zaměstnanec používá služební vůz přes zákaz zaměstnavatele k soukromým účelům


Situace možná ne zcela běžná, přesto se asi vyskytující poměrně často v různých firmách: Zaměstnanec má služební vozidlo, ale nemůže je používat pro soukromé účely. Občas však služební vůz využije pro svou soukromou cestu:
  • Jde zaměstnance za neoprávněné využití služebního vozu k soukromému účelu nějak postihnout?
  • Lze uvedenou situaci považovat za důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru?
  • Je neoprávněné použití služebního vozu důvodem pro výpověď z pracovního poměru?
  • Lze udělit zaměstnanci pokutu?
  • Může hrozit za uvedený problém nějaký postih ze strany finančního úřadu?

Odpověď naší právní specialistky paní Dany Blažkové naleznete zde -Neoprávněné používání služebního auta a okamžité zrušení pracovního poměru.

pátek 21. srpna 2015

Špatná reference od předchozího zaměstnavatele

Ne vždy je konec pracovního poměru nedramatický a ne vždy se zaměstnanec a zaměstnavatel (nebo spíše nadřízení či kolegové) rozejdou v dobrém, bez negativních emocí nebo bez zášti.
Může nastat situace, kdy zaměstnavatel respektive bývalý nadřízený podá na bývalého zaměstnance špatnou referenci. A tato špatná reference může vést k nepřijetí uchazeče do zaměstnání nebo ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
  • Jak se zaměstnanec může bránit negativní referenci předchozího zaměstnavatele?
  • Je možné bývalého zaměstnavatele žalovat u soudu?
  • Existují jiné, méně náročné, způsoby, jak se negativní referenci ubránit a zamezit poškození dobrého jména uchazeče?

Naše specialistka na pracovní právo paní Dana Blažková odpovídá na uvedené otázky v dotazu - Negativní reference od předchozího zaměstnavatele.


pondělí 13. července 2015

Docházka do zaměstnání a zaokrouhlování času

Pracovní doba je Zákoníkem práce jasně dána. Při evidenci pracovní doby respektive docházky do zaměstnání se přesto objevuje nemalé množství otazníků, které se nyní promítly do velmi zajímavého dotazu na naši specialistku na pracovní právo - paní Danu Blažkovou.

Poměrně jednoduchý dotaz na zaokrouhlování pracovní doby nakonec odpovídá na následující otázky:


  • Jak přesně se vymezuje pracovní doba respektive co je přesně považováno za dobu práce?
  • Kdy začíná a končí pracovní směna?
  • Jak se běžně zaokrouhluje pracovní doba v docházkových systémech?
  • Je běžné zaokrouhlovat pracovní dobu na čtvrthodiny nebo na půlhodiny?
  • Jaké zaokrouhlení pracovní doby již může být považováno za nepřiměřené?



Všechny informace k tématu naleznete v naší poradně pracovního práva a Zákoníku práce zde - Zaokrouhlování času příchodu a odchodu.

pondělí 4. května 2015

Střídání dohod konaných mimo pracovní poměr v jednotlivých měsících

Zaměstnanec pracuje střídavě na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a na dohodu o provedení práce (DPP). Pro organizaci vykonává stále stejnou práci (náplň práce je totožná). Fakt, zda pracuje na DPP nebo DPČ je ovlivněn výši vydělané odměny. Pokud vydělá v měsíci méně než 10 000,-Kč pracuje na dohodu o provedení práce a naopak pokud vydělá více než 10 000,- Kč, tak pracuje na dohodu o pracovní činnosti. Tolik pro nastínění pracovně právní situace.

  • Je střídání dohod o provedení práce a pracovní činnosti v rámci jednotlivých měsíců v souladu se Zákoníkem práce?
  • Je v pořádku určovat typ smluvního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem výši odměny za práci (ikdyž hovoříme o dohodách konaných mimo pracovní poměr)
  • Kdy je nutná Změna dohody o provedení práce na pracovní poměr?
  • Je možné využívat dohodu o provedení práce neomezeně?   


Odpovědi naší specialistky na Zákoník práce a oblast pracovního práva paní Dany Blažkové jsou umístěny zde -  Střídání DPP a DPČ podle měsíčních výdělků.

pondělí 27. dubna 2015

Dohoda o mlčenlivosti a povinnost zaměstnance podepsat

Zaměstnanec pracuje několik let pro určitého zaměstnavatele a je mu předložena k podpisu Dohoda o mlčenlivosti.¨

  • Musí zaměstnanec podepsat dohodu o mlčenlivosti?
  • Co se stane pokud podpis odmítne?¨
  • Jaký postih může zaměstnavatel zvolit pro zaměstnance, který odmítl dohodu podepsat?
  • Může být odmítnutí podpisu doložky o mlčenlivosti zaměstnance důvodem pro výpověď z pracovního poměru?


Další informace naleznete v radě naší specialistky na pracovní práva paní D. Blažkové zde - Povinnost podepsat prohlášení mlčenlivosti.

čtvrtek 23. dubna 2015

Práce v noci a péče o dítě

V třísměnných provozech by se zdálo být spravedlivé, aby všichni zaměstnanci nastupovali střídavě na dopolední, odpolední a noční směny a v určitých intervalech se střídali. Jsou však zaměstnanci, kteří se starají o malé děti nebo o rané teenagery do 15 let a pak se mohou objevit následující otázky:

  • Řeší Zákoník práce situace rodičů dětí do 15 let věku?
  • Může zvýhodnit tyto zaměstnance oproti těm, co děti nemají?
  • Nepůjde o diskriminaci určité skupiny zaměstnanců?
  • Jak je to v případě vážných provozních důvodů zaměstnavatele ?
  • Může zaměstnanec, který má v péči dítě, odmítnout práci na noční směně, která není z hlediska fungování rodiny a výchovy dětí optimální?
  • Musí zaměstnavatel změnit rozvrh směn zaměstnance s dítětem do 15 let a tím rozpis směn dalších zaměstnanců?

V radě - <a href="http://ww.hledampraci.cz/pracovni-pravo/narizeni-pouze-nocnich-smen-a-pece-o-dite.php" title="Nařízení pouze nočních směn a péče o dítě">Nařízení pouze nočních směn a péče o dítě</a> Vám paní Dana Blažková, zodpoví uvedené dotazy.

úterý 21. dubna 2015

Zpochybnění neschopnosti zaměstnance závodním lékařem

Velmi zajímavou situaci řeší nový dotaz naší Poradny Zákoníku práce a pracovního práva.
Zaměstnanec je uznán práce neschopným a na základě dokladu od svého lékaře nastoupí na "neschopenku". Zaměstnavatel prostřednictvím závodního lékaře zpochybní tuto pracovní neschopnost.

  • Může zaměstnavatel respektive lékař závodní péče vstupovat do procesu neschopnosti zaměstnance na základě rozhodnutí jeho lékaře?
  • Je takto zpochybněná pracovní neschopnost zaměstnance platná?
  • Kdo rozhoduje o vydání pracovní neschopnosti zaměstnance?
  • Jak má zaměstnanec postupovat, když zaměstnavatel žádá o jeho návštěvu u závodního lékaře v době nemoci respektive pracovní neschopnosti?
  • Kdo provádí dozor a kontrolu práce neschopných?
  • Jak to procesu vstupuje oblastně příslušná Správa sociálního zabezpečení?


Celý problém je podrobně řešen v dotazu a odpovědi naší specialistky na pracovní právo paní Dany Blažkové  - Může smluvní lékař zpochybnit neschopenku vydanou ošetřujícím lékařem?

úterý 31. března 2015

Největší možná doba práce v jeden den

Většina zaměstnanců stráví v práci minimálně osm a půl hodiny s tím, že vlastní pracovní doba při jednosměnném provozu činí osm hodin.
Osm hodin pracovní doby je tak vlastně minimální doba strávená výkon práce.

  • Jaká je však maximální doba strávená zaměstnancem výkonem práce v rámci jednoho pracovního doby?
  • Kolik činní maximální délka pracovní směny?
  • Kolik je maximální doba přesčasů v rámci jednoho pracovního dne?
  • Je nejvyšší možná doba práce osm, dvanáct nebo šesnáct hodin?
  • Který paragraf respektive které paragrafy Zákoníku práce řeší problematiku maximální pracovní doby?


Odpovědi Vám poskytne nová rada v poradně pracovního práva zde - Maximální doba strávená na pracovišti v rámci jednoho pracovního dne.

sobota 7. března 2015

Koordinaci BOZP na stavbách - novelizace zákona

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dochází k novelizaci zákona o koordinaci této problematiky na stavbách:

  • Co přináší novelizace zákona 309/2006?
  • Co bude obnášet institut "Koordinátora bezpečnosti práce"?
  • Jak budou vypadat BZOP plány na stavbách?
  • Budou mít vliv BZOP plány na technologické a pracovní postupy na staveništích?
  • Bude Koordinátor BZOP na stavbách vstupovat i procesu přípravy staveb?


Více informací o problematice naleznete ve novém článku v Poradně pracovního práva - Probíhá novelizace zákona o koordinaci BOZP na stavbách.

čtvrtek 25. září 2014

Povýšení bez souhlasu zaměstnance

Zaměstnanec dobře pracuje a zaměstnavatel se rozhodne jej povýšit a začít zaškolovat na nové pracovní pozici. K jeho překvapení zaměstnanec nemá zájem a nechce vyšší a lépe placené místo. Přes námitky zaměstnance zaměstnavatel však požaduje přípravu na převzetí nové pracovní pozice.

  • Má zaměstnavatel právo povýšit zaměstnance bez jeho souhlasu?
  • Může se zaměstnanec nějakým legálním způsobem bránit pro nechtěnému povýšení?
  • Jak se bránit nátlaku zaměstnavatele?

Celá pracovně-právní rada je publikována v dotazu - Přeřazení na jiné místo bez souhlasu zaměstnance.

pondělí 22. září 2014

sobota 20. září 2014

Finanční účast zaměstnance na úhradě firemního oděvu

Někteří zaměstnavatelé jsou opravdu neuvěřitelní. Nastoupíte do zaměstnání a zaměstnavatel po Vás chce poloviční podíl na úhradě pracovního oděvu, který budete používat pouze v zaměstnání a k ničemu jinému. Ačkoliv je to proti logice, tak to někteří zaměstnavatelé stále zkoušejí v rámci platných právních norem.

Úhrada pracovního oděvu a Zákoník práce


  • Má zaměstnavatel právo požadovat finanční spoluúčast na úhradu pracovního oděvu po zaměstnanci?
  • Co když nejde o pracovní oděv ochranný, ale o pracovní oděv reprezentativní, například o uniformu? 
  • Není možné vydávat pracovní oděv jako naturální požitek a tak by se otevírala možnost pro spoluúčast zaměstnance na finanční úhradě pracovního oděvu nebo dalších pomůcek?
  • Která část a které paragrafy Zákoníku práce se věnují problematice úhrady pracovních oděvů?
  • Jak se dívá na podíl na uhradě pracovního oděvu zaměstnance kontrola finančního úřadu a jaký dopad by to na zaměstnavatele mělo /doměření daně, doměření odvodů sociálního a zdravotního pojištění/?


Celou problematiku řeší dotaz Poradny Zákoníku práce - Spoluúčast zaměstnance na financování uniforem. 

Potřebujete poradit s problematikou pracovních oděvů nebo jinou oblastí pracovního práva - obraťte se na nás zde - Pracovně-právní poradenství pro zaměstnavatele i zaměstnance.