Směna nahlášená 1 den dopředu. Má zaměstnanec povinnost se dostavit?

Poměrně jednoduchý dotaz se objevil v naší Poradně Zákoníku práce a pracovního práva:
Zaměstnavatel nařídil jeden den předem a na den pracovního svátku mimořádnou pracovní směnu. Zaměstnanci se odmítli zúčastnit. Zaměstnavatel aplikoval finanční postih na základě neúčasti zaměstnanců a hodlá dále vymáhat náhradu škody, která mu neúčastí zaměstnanců údajně vznikla (v řádu až milionu korun).

Z této relativně jednoduché situace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vznikají velmi zajímavé otázky:

• Má zaměstnavatel právo nařídit pracovní směnu jeden den před vlastní směnou?
• Musí se zaměstnavatel dostavit na takovou pracovní směnu?
• Jaké podmínky musí být splněny, aby vznikla povinnost zaměstnance se na směnu nařízenou jeden den předem dostavil?
• Lze zaměstnance potrestat finančně za neúčast na pracovní směně nařízené jeden den předem?
• S jakým předstihem musí zaměstnavatel oznámit zaměstnancům rozvrh směn, aby to bylo v souladu se Zákoníkem práce?
• Může zaměstnavatel vymáhat náhradu škody na zaměstnancích v případě, že se nedostaví na nařízenou pracovní směnu?

Celý dotaz zodpověděla naše specialistka na pracovní právo paní Dana Blažková zde - Náhrada škody za ušlý zisk pro smyšlenou absenci ve svátek.

Pracovní směna spadá do dvou kalendářních dnů

Je naprosto běžné, že v třísměnných provozech začíná noční směna ve 22 hodin jednoho dne a končí v 6 hodin následujícího dne. Z hlediska odvedené práce nebo počtu odpracovaných hodin je asi irelevantní, kdy směna začíná a kdy končí.

• Jak se ale řeší situace, kde jedna část směny je odpracována v běžný pracovní den a druhá například ve státní svátek?
• Patří část směny do jednoho kalendářního dne a druhá druhého?
• Nebo je celá směna evidována v pracovním dni, kdy je odpracována větší část pracovní směny?
• Co znamená výraz předsunutá směna?

Uvedené otázky zodpověděla paní Blažková v novém dotazu poradny pracovního práce zde - Práce ve svátek - kam patří noční směna?

Státní svátky a omezení prodejní doby již od října 2016

Legislativa velmi silně reguluje mnohé oblasti našeho konání. V oblasti pracovního práva se řídí zejména Zákoníkem práce. Ale i další předpisy mají vliv na pracovní podmínky nebo pracovní dobu v jednotlivých oborech nebo oblastech.
Jednou z těchto oblastí je i regulace prodejní doby v době státních svátků, které reguluje zákon o prodejní době v maloobchodě i velkoobchodě, který bude platný již od 1.10. 2016.

• Jak přesně omezuje zákon prodejní dobu v obchodech?
• Týká se zákon o regulaci prodejní doby všech obchodů?
• Které obchody mají ze zákona vyjímku?
• Platí zákon o všech státních svátcích nebo jsou některé z vyjmuty z regulace?
• Je nedodržení zákona vymahatelné?
• Existuje pokuta za obcházení zákona o omezení prodejní doby?
• A případně jaké je výše pokuty za nedodržení zákona?

Celý článek paní Dany Blažkové k problematice naleznete zde - Omezení prodejní doby během svátků od 1. října 2016.

Docházka do zaměstnání a zaokrouhlování času

Pracovní doba je Zákoníkem práce jasně dána. Při evidenci pracovní doby respektive docházky do zaměstnání se přesto objevuje nemalé množství otazníků, které se nyní promítly do velmi zajímavého dotazu na naši specialistku na pracovní právo - paní Danu Blažkovou.

Poměrně jednoduchý dotaz na zaokrouhlování pracovní doby nakonec odpovídá na následující otázky:

• Jak přesně se vymezuje pracovní doba respektive co je přesně považováno za dobu práce?

• Kdy začíná a končí pracovní směna?

• Jak se běžně zaokrouhluje pracovní doba v docházkových systémech?

• Je běžné zaokrouhlovat pracovní dobu na čtvrthodiny nebo na půlhodiny?

• Jaké zaokrouhlení pracovní doby již může být považováno za nepřiměřené?

Všechny informace k tématu naleznete v naší poradně pracovního práva a Zákoníku práce zde - Zaokrouhlování času příchodu a odchodu.

Práce v noci a péče o dítě

V třísměnných provozech by se zdálo být spravedlivé, aby všichni zaměstnanci nastupovali střídavě na dopolední, odpolední a noční směny a v určitých intervalech se střídali. Jsou však zaměstnanci, kteří se starají o malé děti nebo o rané teenagery do 15 let a pak se mohou objevit následující otázky:

• Řeší Zákoník práce situace rodičů dětí do 15 let věku?
• Může zvýhodnit tyto zaměstnance oproti těm, co děti nemají?
• Nepůjde o diskriminaci určité skupiny zaměstnanců?
• Jak je to v případě vážných provozních důvodů zaměstnavatele ?
• Může zaměstnanec, který má v péči dítě, odmítnout práci na noční směně, která není z hlediska fungování rodiny a výchovy dětí optimální?
• Musí zaměstnavatel změnit rozvrh směn zaměstnance s dítětem do 15 let a tím rozpis směn dalších zaměstnanců?

V radě - <a href="http://ww.hledampraci.cz/pracovni-pravo/narizeni-pouze-nocnich-smen-a-pece-o-dite.php" title="Nařízení pouze nočních směn a péče o dítě">Nařízení pouze nočních směn a péče o dítě</a> Vám paní Dana Blažková, zodpoví uvedené dotazy.

Největší možná doba práce v jeden den

Většina zaměstnanců stráví v práci minimálně osm a půl hodiny s tím, že vlastní pracovní doba při jednosměnném provozu činí osm hodin.
Osm hodin pracovní doby je tak vlastně minimální doba strávená výkon práce.

• Jaká je však maximální doba strávená zaměstnancem výkonem práce v rámci jednoho pracovního doby?
• Kolik činní maximální délka pracovní směny?
• Kolik je maximální doba přesčasů v rámci jednoho pracovního dne?
• Je nejvyšší možná doba práce osm, dvanáct nebo šesnáct hodin?
• Který paragraf respektive které paragrafy Zákoníku práce řeší problematiku maximální pracovní doby?

Odpovědi Vám poskytne nová rada v poradně pracovního práva zde - Maximální doba strávená na pracovišti v rámci jednoho pracovního dne.

Prostoj nebo náhradní volno?

Zaměstnanec nastoupí na pracovní směnu a zaměstnavatel nemá zajištěný materiál pro výrobu. Zaměstnanci dostanou volnou s tím, že si nařízené volno odpracují o víkendu. Celá situace vznikla bez zavinění zaměstnanců na směně.

• Může zaměstnavatel nařídit volno v době naplánované směny?
• Má právo zaměstnavatel přikázat zaměstnancům odpracování nařízeného volno v jiném termínu mimo plánovaný rozpis pracovních směn?
• Jde o prostoj ve smyslu zákoníku práce?
• Je prostoj překážkou v práci na straně zaměstnavatele?
• Náleží zaměstnanci za dobu prostoje náhrada mzdy, případně v jaké výši?

Celý dotaz naleznete v Poradně pracovního práva na serveru HledámPráci.cz - Povinné volno, když nedorazí materiál a nadělávání volna.

Nesplněný fond pracovní doby - chyba zaměstnavatele nebo nutnost napracovat?

Pracovní doba respektive rozvržení pracovní doby bývá v různých provozech velmi odlišné a diferencované podle potřeb zaměstnavatele nebo zákazníků firem, ve kterých zaměstnanci pracují.
Konto pracovní doby je tak v některých provozech naprosto jasné a jeho naplnění není problémem. Problémy se mohou objevit v provozech, kde nemusí vždy dojít ke splnění smluveného fondu pracovní doby, například v oblasti maloobchodu nebo gastronomie.
Podobné situaci v oblasti obchodu se věnuje nejnovější příspěvek poradny Zákoníku práce a pracovního práva, který řeší následující otázky:

• Musí si zaměstnanci pracující na plný pracovní úvazek napracovat chybějí hodiny fondu pracovní doby, když pracují přesně podle rozvrhu pracovních hodin navrženým zaměstnavatelem?
• Nejde náhodou o chybu zaměstnavatele, který špatně rozvrhl pracovní dobu?
• Co když zaměstnanec odmítne napracovat chybějící pracovní dobu ve fondu pracovní doby a dodržel rozvrh směn zaměstnavatele?
• Nenáleží naopak zaměstnanci náhrada mzdy za neodpracované hodiny, protože jde vlastně o překážku v práci na straně zaměstnavatele?

Celý dotaz naleznete zde - Dotaz na nesplněný fond pracovní doby (chybně naplánovaný zaměstnavatelem).

Péče o dítě a služební cesty nebo zkrácení pracovního úvazku

Péče o malé dítě je nedílnou součástí většiny našich životů a tím i pracovní kariéry. V době péče o dítě se mohou objevit dlouhodobé problémy v oblasti práce a vztahu se zaměstnavatelem, které vyžadují konzultace v oblasti pracovního práva.
Dva z takových dotazů se objevily v naší poradně Zákoníku práce:

1. Péče o dítě a zkrácení pracovního úvazku

• Musí zaměstnavatel vyjít vstříc přání zaměstnance a umožnit mu zkrácení pracovní doby z důvodu péče o dítě do 8 let?
• Kdy naopak zaměstnanci v tomto přání nemusí vyjít vstříc?

Celý dotaz naleznete zde - Zkrácení pracovního úvazku na dobu určitou z důvodu péče o dítě.

2. Péče o dítě a služební cesty

• Musí zaměstnanec absolvovat pracovní cesty, když pečuje o malé dítě a nesouhlasí z důvodu péče s vysláním na pracovní cestu?
• Jak se situace řeší, pokud v pracovní smlouvě má zaměstnanec uveden obecný souhlas s vysláním na služební cesty?
• Který paragraf Zákoníku práce řeší problematiku zaměstnanců pečující o malé děti nebo osoby blízké?

Odpovědi na uvedené otázky uvádí článek - Příkázání služební cesty osobě pečující o dítě do 8 let.

Přesčasy a proplácení přesčasových hodin

Přesčasy nepatří mezi oblíbené, ale velmi běžné součásti naší pracovní doby. V oblasti přesčasové práce se vždy objevuje množství dotazů a některé z nich pokládá nový dotaz v naší poradně pracovního práva a Zákoníku práce:

• Kolik hodin přesčasů musí zaměstnavatel proplatit?
• Kdy si zaměstnanec může za přesčasy vybrat náhradní volno?
• Kdy musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradní volno za přesčasovou práci?

Odpovědi naleznete  zde - Proplacení přesčasových hodin.

Nařízená práce ve svátek

Práce v době státního nebo církevního svátku může přinést komplikace nejednomu zaměstnanci. Nejnovější dotaz poradny zaměření na Zákoník práce a pracovně právní legislativu řeší následující otázky:

• Kdy může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci práci ve svátek?
• Kdy naopak práci zaměstnanci nařídit nelze?
• Jak je to s nařízením práce ve svátek při nerovnoměrně rozvržené pracovní době?
• Které práce vymezuje Zákoník práce v § 91, odst. 3 jako práce, které lze nařídit zaměstnancům i v době státního svátku?
• Jaké podmínky musí splňovat rozvržení pracovní doby, aby mohla být nařízena práce ve svátek?

Odpovědi na uvedené otázky podá následující pracovně-právní rada - Nařízení práce ve svátek při nerovnoměrně rozvržené pracovní době.

Dohoda o provedení práce, školení a pracovní doba

Školení a vzdělávání v rámci zaměstnání se v rámci vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel, který je podložený pracovní smlouvou, počítá do pracovní doby jako překážka v práci na straně zaměstnavatele.

• Jak je to v případě dohod konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti)?
• Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele?
• Platí ustanovení paragrafu 77, odstavce 2, písmene e Zákoníku práce o překážkách v práci pro dohody konané mimo pracovní poměr?
• Může zaměstnavatel v tomto případě udělat výjimku ve prospěch zaměstnance?

Odpovědi a podrobnosti sděluje náš poradce pracovního práva paní Dana Blažková zde - Dohoda o provedení práce (DPP) a doba školení - jedná se o pracovní dobu?

Náhrada mzdy při vynuceném volnu (zaměstnavatel zrušil směny)

Zaměstnavatel zruší část naplánované pracovní směny a oznámí zaměstnancům, že v následujících dnech nemají chodit do zaměstnání. Uvedený stav trvá již 14 dnů a zaměstnanci žijí v nejistotě, jak to bude s pokračováním jejich zaměstnání. Zaměstnavatel také zaměstnancům oznámil, že volno bude posouzeno jako dovolená.

S uvedenou pracovně právní kauzou se pojí mnoho různých otázek:

• Má zaměstnavatel právo zrušit pracovní směnu respektive její část v době jejího trvání?
• Může zaměstnavatel nařídit náhradní volno jako dovolenou?
• Nenáleží zaměstnancům náhrady mzdy za nucené volno?
• Jaká by byla výše náhrady mzdy v tomto případě?
• Mají vliv na situaci zaměstnanců vnitřní předpisy zaměstnavatele?
• Musí být zaměstnanci s vnitřními předpisy seznámeni?

Celý dotaz v poradně zákoníku práce zodpověděla paní Dana Blažková - Nucené volno - dovolená nebo překážka v práci?

Dárcovství krve a zákoník práce

Darování krve je jistě prospěšnou činností, která vyžaduje od dárce určitou oběť a tak je společností a legislativou podporována. Dárcovství krve a krevních derivátů řeší i zákoník práce jako základní norma pracovně právní legislativy.
Je běžně známo, že v den darování krve náleží zaměstnanci placené volno. Ve vztahu zaměstnanec a zaměstnavatel se však objevuje mnoho případů a odchylek, které vnášení určité nejasnosti do problematiky darování krve u zaměstnanců.
Z tohoto důvodu uvádíme souhrnný seznam dotazu naší právní poradny, které se věnují právě těmto kauzám:

• Dárce krve příspěvek na stravenky
• Dárcovství krve, 12-hodinové směny, zaměstnavatel požaduje vykonání odběru krve v osobním volnu
• Dárce krve a ztráta nároku na příspěvěk ke mzdě při nulových absencích
• Dárce krve a pracovní volno s náhradou mzdy
• Darování krve v nepřetržitém provozu
• Darování krve - zákonné volno

Nedostatek práce a prostoje v zaměstnání

Hospodářská situace a ekonomická krize není vždy zcela příznivá k zaměstnavatelům a někdy dochází i k problémům, kdy zaměstnavatel nemá dostatek práce pro své kmenové zaměstnance a dochází k prostojům. Při prostojích zaměstnanec neodvádí práci = nepracuje a objevují se různé otázky:

• Má zaměstnanec právo na proplacení času, který stráví v zaměstnání a zaměstnavatel pro něj nemá práci?
• Jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele nebo jde o objektivní příčiny?
• Pokud zaměstnanci náleží náhrada mzdy, tak jaká je výše této náhrady mzdy v porovnání s průměrnou mzdou?
• Který paragraf Zákoníku práce řeší problematiku prostojů v zaměstnání?

Odpovědi na uvedené otázky předkládá paní Dana Blažkové zde - Prostoje z důvodu nedostatku práce

Přesčasy a přesčasová práce v roce 2013

Pracovní doba je zákoníkem práce jasně dána a v případě jednosměnného provozu je při plném pracovním úvazku 40 hodin týdně.
Ale ...... v pracovně právní legislativě je i institut přesčasů a přesčasové práce. A tak se objevují následující otázky z oblasti přesčasů:

Může zaměstnavatel nařídit přesčasy a přesčasovou práce?
Kolik hodin může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci bez souhlasu zaměstnance?
A kolik přesčasu může mít zaměstnanec, který se s přesčasovou prací souhlasí?
Proč jsou  v zákoníku práce uvedeny hodnoty 150 hodin a 416 hodin přesčasů?
Musí být přesčasy sjednány v pracovní smlouvě nebo v nějaké dohodě?

Odpovědi naší odbornice na pracovní právo paní Dany Blažkové naleznete v zde - Počet hodin možných přesčasů ročně.

Evidence pracovní doby a návštěv toalet

Někdy jde až do absurdních podrobností evidence pracovní doby jednotlivých zaměstnanců.

Evidence pracovní doby - otázky

• Do jaké hloubky má zaměstnavatel právo evidence pracovní doby a přestávky v práci?
• Má právo zaměstnavatel evidovat i pracovní dobu při návštěvě toalet?
• Je návštěva toalet přestávkou na jídlo a oddech nebo lze započítat návštěvu toalet do pracovní doby?
• Jde o čas odpracovaný nebo o čas neodpracovaný, ale strávený na pracovišti?
• Nejde o porušení soukromí zaměstnance, když zaměstnavatel eviduje čas zaměstnance strávený na toaletě?

Odpovědi na Vaše otázky publikovala naše specialistka na pracovní právo, paní Dana Blažková zde - Evidence návštěv toalet.

Počet přesčasových hodin v pracovním poměru

Pracovní doba, přesčasy a přesčasové hodiny jsou jedním z nejčastějších bodů, kde dochází ke střetu zájmů zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zákoník práce jasně určuje pracovní úvazek, ale také definuje povolené množství přesčasové práce v jednotlivých pracovních týdnech i v průběhu celého kalendářního roku.

Otázek na přesčasovou práci může nastat poměrně mnoho a zde jsou některé z nich:

• Může zaměstnavatel nařídit přesčasy zaměstnanci?
• Pokud může zaměstnavatel nařídit práci přesčas, tak v jakých případech?
• Musí zaměstnavatel proplácet zaměstnanci přesčasovou práci?
• Maximálně kolik hodin přesčasové práce může zaměstnavatel nařídit?
• Musí zaměstnanec s přesčasovou prací souhlasit?

Odpovědi naleznete v dotazu poradny pracovního práva - Odpracovaná doba a přesčasy.

Pracovní doba - vyrovnání pružné, zkrácený odpočinek, 14-hodinové směny a týden dovolené

V tomto týdnu se v poradně zákoníku práce a pracovně právní legislativy objevily nové dotazy, které jsou zaměřeny na pracovní dobu, dobu odpočinku a dovolenou na zotavenou.

1. Jak se vyrovnává konto pracovní doby při pružné pracovní době?

Pokud máte pružnou pracovní dobu, mohou vznikat problémy s vyrovnáváním počtu pracovních hodin.

• Vyrovnává se pružná pracovní doba každý týden?
• Nebo se vyrovnává každý kalendářní měsíc?
• Je jiné časové měřítko, ve kterém lze vyrovnat pružnou pracovní dobu?

Více zde - Vyrovnání pružné pracovní doby za týden nebo měsíc?

2. Zkracování doby odpočinku při nerovnoměrně rozvržené pracovní době

• Lze zkrátit zaměstnanci dobu odpočinku mezi směnami v nepřetržitém provozu při nerovnoměrně rozvržené pracovní době?
• Pokud lze, jak to musí zaměstnavatel zaměstnanci kompenzovat?

Odpověďˇpaní Dany Blažkové nalerznete zde - Zkrácený odpočinek mezi směnami.

3. Směny 14 hodin dvakrát po sobě

Ve službách a zejména v supermarketech je asi možné všechno.

• Lze však nařídit 14 hodinové služby?
• Lze nařídit 2 takové 14 hodinové směny dva dny po sobě?

Na otázky odpoví rada - Dvě 14-hodinové směny za sebou a volno mezi směnami

4. Týden dovolené - 5 nebo 7 kalendářních dní

• Jak se počítá dovolená?
• Co znamená týden dovolené?
• Je to 5 nebo 7 dní?

Kolik je týden dovolené - 5 nebo 7 dní?

Rozvržení směn, přítomnost 1 pracovníka na směně a sezónní práce podle ZP 2012

Nově přidané dotazy v poradně zákoníku práce a pracovního práva se týkají následujících témat:

1) Může na noční směně pracovat pouze jeden pracovník?
Pracujete v logistickém centru a při nočních směnách jste na pracovišti sám (a). Je tento stav v souladu se zákoníkem práce? Nejde o porušení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci?
Další informace k téma najdete na v radě - Pracovník sám na noční směně.

2) Zaměstnávání na sezónní práce podle zákoníku práce 2012
Novela zákoníku práce 2012 přinesla mimo jiné také změny v zaměstnávání zaměstnanců na sezónní práce, které se týkají zejména zemědělství nebo cestovního ruchu.
Více o těchto změnách se dočtete v radě Dany Blažkové - Jak uzavřít pracovní smlouvu na sezónní práce podle novely zákoníku práce 2012.

3) Musí zaměstnanec přistoupit na trojsměnný provoz, když má v pracovní smlouvě sjednán jinou směnnost?
V pracovní smlouvě má zaměstnanec sjednán se zaměstnance jednosměnný nebo dvousměnný provoz. Zaměstnavatel upraví pracovní dobu na třísměnný provoz a zaměstnanec se ptá, zda musí nebo nemusí přistoupit na požadavek zaměstnavatele - Může zaměstnavatel nutit zaměstnance na třísměnný provoz, když má ve smlouvě jinou směnnost?

4) Zaměstnanci navrhují rozvržení směn, zaměstnavatel nesouhlasí
Zdánlivě absurdní dotaz v sobě skrývá spíše otázku na legálnost navrhovaného rozvržení směn. Zaměstnanci navrhují jinou směnnost a zaměstnavatel argumentuje tím, že není v souladu s paragrafy zákoníku práce 2012.
Kdo má pravdu se dozvíte v pracovně právní radě - Zaměstnanci navrhují změnu rozvržení směn a zaměstnavatel nesouhlasí.