Kvalifikační dohoda a zaplacení nákladů na školení zaměstnavateli

Zaměstnavatelé investují do zaměstnanců nemalé částky také v oblasti školení a vzdělávání. S minulými novelami Zákoníku práce se objevil i institut kvalifikační dohody.
Kvalifikační dohoda umožňuje zaměstnavateli za určitých podmínek požadovat po zaměstnancích uhrazení nákladů na vzdělávání v předem dohodnuté maximální částce.
Některá školení platí zaměstnavatelé v plné ceně, jiné jsou částečně nebo zcela hrazeny z evropských fondů nebo evropských či lokálních dotačních programů.
A právě problému s výší částky, kterou zaměstnavatel požaduje po odcházejícím zaměstnavateli za školení, které částečně hradil jeden z dotačních programů EU, se věnuje nový dotaz v naší poradně zaměřené na Zákoník práce a pracovně právní problémy.
Otázky, které nový dotaz řeší:

• K čemu zavazuje zaměstnance podepsaná kvalifikační dohoda?
• Musí zaměstnanec vrátit zaměstnavateli plnou cenu školení?
• Jak se postupuje v případě, že určitá část školení nebo vzdělávacího programu byla hrazena z dotací EU, ČR nebo krajů ČR?
• Jak může zaměstnanec postupovat, když nesouhlasí s částkou, kterou po něm zaměstnanec požaduje při jeho odchodu na základě sjednané kvalifikační dohody?

Odpovědi na uvedené otázky naleznete zde - Kvalifikační dohoda a závazky z ní plynoucí, když školení bylo dotováno Evropskými fondy.

Nevyhovující ergonomické vybavení pracoviště

Pracujete v menší firmě několik let, máte vyhovující pracovní prostředí i vybavení pracoviště. Zaměstnavateli se daří a tak se rozhodne vybavit kanceláře novým a drahým vybavením. Vše je krásné, designově na výši a tak zaměstnanci začínají s nadšením pracovat na nově zařízeném pracovišti.
Celá radostná událost má však špatné vyústění. Kancelářský nábytek je sice drahý a luxusní, ale proti předchozímu vybavení pracoviště má však jeden nezanedbatelný nedostatek - ergonomie pracoviště je nevhodná a zaměstnanci zjišťují, že naleštěná kvalita je z hlediska dlouhodobé práce velmi nepohodlná a nábytek je nevhodný. Zaměstnavatel však odmítá věc řešit a argumentuje velkou investicí do kvalitního a prestižního vybavení.

• Jak je možné uvedenou situaci řešit?
• Co mohou zaměstnanci udělat, aby zaměstnavatel napravil uvedený stav?

Celý dotaz je publikován zde -  Nevyhovující pracovní vybavení.

Diskriminace zaměstnance - výše výplaty

Zákaz diskriminace je jedním ze základu právního systému Evropské unie i České republiky. Diskriminace je napřípustná i v oblasti pracovně-právních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Problémem diskriminace je však poměrně obtížné prokázání a předložení jasných důkazů.
Nejnovější dotaz poradny Zákoníku práce je zaměřen na problematiku diskriminace zaměstnance, konkrétně nerovného odměňování.

• Jak může zaměstnanec prokázat diskriminaci v oblasti odměňování?
• Jak má zaměstnanec postupovat, když si myslí, že jej zaměstnanec diskriminuje?
• Jakou roli mají hrát v oblasti diskriminace odborové organizace?
• Co když firma odborovou organizaci nemá?
• Musí řešit diskriminaci zaměstnance soud nebo je možné řešit potenciální diskriminaci i jinak?

Více se problematice věnuje následující rada - Nevyhovující pracovní židle.

Pravidla pro krácení dovolené

Dovolená na zotavenou respektive počet dnů dovolené je jasně stanoven Zákoníkem práce, ujednáními v kolektivních nebo pracovních smlouvách, případně dalšími předpisy.

Pravidla pro krácení dovolené - otázky:

• Je však možné dovolenou zaměstnance krátit?
• V jaké rozmezí je možné dovolenou na zotavenou zaměstnanci pokrátit?
• Z jakých důvodů lze podle Zákoníku práce počet dnů dovolené zaměstnanci snížit?
• Je důvodem pro krácení dovolené i pracovní neschopnost zaměstnance?
• Kolik dnů musí zaměstnanec zameškat, aby došlo ke krácení dovolené?

Celý dotaz poradny pracovního práva naleznete zde - Krácení dovolené z důvodu dlouhodobé nemoci.

Konto pracovní doby a stanovení rozvrhu směn

Dva nové dotazy v poradně Zákoníku práce a pracovního práva se věnují problematice pracovní doby, rozvrhu pracovních směn a určení konta pracovní doby.

1. Konto pracovní doby, vyrovnávací období a práce ve svátek 

• Jak se stanovuje vyrovnávací období pro konto pracovní doby?
• Musí být vyrovnávací období pro konto pracovní doby 1 kalendářní měsíc
• Jak se počítá státní svátek respektive práce ve státní svátek do konta pracovní doby?
• Kolik činí průměrný týdenní počet dopracovaných hodin pro konto pracovní doby?

Celý dotaz zde - Konto pracovní doby a státní svátek.

2. Oznámení rozvrhu pracovních směn zaměstnanci

• Kdy musí oznámit zaměstnavatel oznámit zaměstnanci rozvrh pracovních směn?
• Může zaměstnanec dostat rozvrh směn den před nástupem na směnu?
• Může se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout na oznamování rozvrhu směn v jiném harmonogramu než je stanoveno Zákoníkem práce?
• Je možné dohodu o změně zákonného termínu o oznamování rozvrhu směn učinit ústně?

Více zde - Určení začátku pracovní doby ze dne na den.

Porušení pracovní kázně a dvakrát potrestaný zaměstnanec

Pracovní kázeň a její porušení nebo porušování je jedním z témat, při kterých dochází k nejostřejším výměnám názorů mezi postiženými zaměstnanci a představiteli zaměstnavatele. Postihy za porušování pracovní kázně jsou různé.
Nový příspěvek naší Poradny Zákoníku práce a pracovně-právní legislativy se věnuje konkrétnímu postihu zaměstnance za problém v oblasti pracovní kázně:

• Může zaměstnavatel udělit za porušení pracovní kázně více postihů?
• Může bát zaměstnanci v případě problému s pracovní kázní udělen finanční postih respektive snížena mzda?
• Je možné snížit mzdu a zároveň udělit zaměstnanci písemnou důtku?

Na uvedené otázky odpovídá paní Dana Blažková zde - Dva tresty za porušení pracovní kázně zaměstnancem.

Smlouva o budoucí pracovní smlouvě

Občanský zákoník začal od počátku roku 2014 ovlivňovat i pracovně právní vztahy. Ačkoliv platí princip subsidiarity v pracovním právu, tak jsou oblasti, kdy je se řídit Občanským zákoníkem.
Jedno z oblastí je problematika smlouvy o smlouvě budoucí. V pracovním právu jde o smlouvu o uzavření pracovní smlouvy v budoucnosti.

• S jakým časovým předstihem před uzavřením pracovní smlouvu lze uzavřít smlouvu o budoucí pracovní smlouvě?
• Jaké náležitosti musí obsahovat smlouva o budoucí pracovní smlouvě?
• Musí být taková smlouva uzavřena písemně nebo je možná i ústní forma smlouvy o smlouvě budoucí?
• Lze smlouvu o uzavření pracovní smlouvy v budoucnu vypovědět?
• Pokud ano, je možné takovou smlouvu vypovědět jen ústně?

Celý text naší specialistky na pracovní právo paní Dany Blažková je publikován zde - Smlouva o smlouvě budoucí - příslib zaměstnání a odstoupení od smlouvy.