Změna minimální mzdy od ledna 2015

Krátká aktualita v poradně pracovního práva informuje o změně minimální mzdy od ledna 2015 - více zde - Vláda rozhodla o minimální mzdě pro rok 2015!

Finanční účast zaměstnance na úhradě firemního oděvu

Někteří zaměstnavatelé jsou opravdu neuvěřitelní. Nastoupíte do zaměstnání a zaměstnavatel po Vás chce poloviční podíl na úhradě pracovního oděvu, který budete používat pouze v zaměstnání a k ničemu jinému. Ačkoliv je to proti logice, tak to někteří zaměstnavatelé stále zkoušejí v rámci platných právních norem.

Úhrada pracovního oděvu a Zákoník práce

• Má zaměstnavatel právo požadovat finanční spoluúčast na úhradu pracovního oděvu po zaměstnanci?
• Co když nejde o pracovní oděv ochranný, ale o pracovní oděv reprezentativní, například o uniformu? 
• Není možné vydávat pracovní oděv jako naturální požitek a tak by se otevírala možnost pro spoluúčast zaměstnance na finanční úhradě pracovního oděvu nebo dalších pomůcek?
• Která část a které paragrafy Zákoníku práce se věnují problematice úhrady pracovních oděvů?
• Jak se dívá na podíl na uhradě pracovního oděvu zaměstnance kontrola finančního úřadu a jaký dopad by to na zaměstnavatele mělo /doměření daně, doměření odvodů sociálního a zdravotního pojištění/?

Celou problematiku řeší dotaz Poradny Zákoníku práce - Spoluúčast zaměstnance na financování uniforem. 

Potřebujete poradit s problematikou pracovních oděvů nebo jinou oblastí pracovního práva - obraťte se na nás zde - Pracovně-právní poradenství pro zaměstnavatele i zaměstnance.

Práce vestoje a 14-cti hodinová směna

Zaměstnanec pracuje vestoje celou směnu, která trvá 14 hodin.

Otázky - práce ve stoje

• Může zaměstnanec pracovat celou směnu vestoje?
• Je to v souladu se Zákoníkem práce?
• Je možné pracovat vestoje i 14 hodin denně?
• Jak je to s přestávkami v práci a vykonáváním práce vestoje?
• Musí zaměstnavatel upravit pracoviště nebo zakoupit vhodné pracovní vybavení, aby práci vestoje odboural nebo alespoň usnadnil?

Celý dotaz poradny pracovního práva je zde - Pokladní v supermarketu a práce vestoje po dlouhé hodiny.

Prostoj nebo náhradní volno?

Zaměstnanec nastoupí na pracovní směnu a zaměstnavatel nemá zajištěný materiál pro výrobu. Zaměstnanci dostanou volnou s tím, že si nařízené volno odpracují o víkendu. Celá situace vznikla bez zavinění zaměstnanců na směně.

• Může zaměstnavatel nařídit volno v době naplánované směny?
• Má právo zaměstnavatel přikázat zaměstnancům odpracování nařízeného volno v jiném termínu mimo plánovaný rozpis pracovních směn?
• Jde o prostoj ve smyslu zákoníku práce?
• Je prostoj překážkou v práci na straně zaměstnavatele?
• Náleží zaměstnanci za dobu prostoje náhrada mzdy, případně v jaké výši?

Celý dotaz naleznete v Poradně pracovního práva na serveru HledámPráci.cz - Povinné volno, když nedorazí materiál a nadělávání volna.

Kvalifikační dohoda a zaplacení nákladů na školení zaměstnavateli

Zaměstnavatelé investují do zaměstnanců nemalé částky také v oblasti školení a vzdělávání. S minulými novelami Zákoníku práce se objevil i institut kvalifikační dohody.
Kvalifikační dohoda umožňuje zaměstnavateli za určitých podmínek požadovat po zaměstnancích uhrazení nákladů na vzdělávání v předem dohodnuté maximální částce.
Některá školení platí zaměstnavatelé v plné ceně, jiné jsou částečně nebo zcela hrazeny z evropských fondů nebo evropských či lokálních dotačních programů.
A právě problému s výší částky, kterou zaměstnavatel požaduje po odcházejícím zaměstnavateli za školení, které částečně hradil jeden z dotačních programů EU, se věnuje nový dotaz v naší poradně zaměřené na Zákoník práce a pracovně právní problémy.
Otázky, které nový dotaz řeší:

• K čemu zavazuje zaměstnance podepsaná kvalifikační dohoda?
• Musí zaměstnanec vrátit zaměstnavateli plnou cenu školení?
• Jak se postupuje v případě, že určitá část školení nebo vzdělávacího programu byla hrazena z dotací EU, ČR nebo krajů ČR?
• Jak může zaměstnanec postupovat, když nesouhlasí s částkou, kterou po něm zaměstnanec požaduje při jeho odchodu na základě sjednané kvalifikační dohody?

Odpovědi na uvedené otázky naleznete zde - Kvalifikační dohoda a závazky z ní plynoucí, když školení bylo dotováno Evropskými fondy.

Nevyhovující ergonomické vybavení pracoviště

Pracujete v menší firmě několik let, máte vyhovující pracovní prostředí i vybavení pracoviště. Zaměstnavateli se daří a tak se rozhodne vybavit kanceláře novým a drahým vybavením. Vše je krásné, designově na výši a tak zaměstnanci začínají s nadšením pracovat na nově zařízeném pracovišti.
Celá radostná událost má však špatné vyústění. Kancelářský nábytek je sice drahý a luxusní, ale proti předchozímu vybavení pracoviště má však jeden nezanedbatelný nedostatek - ergonomie pracoviště je nevhodná a zaměstnanci zjišťují, že naleštěná kvalita je z hlediska dlouhodobé práce velmi nepohodlná a nábytek je nevhodný. Zaměstnavatel však odmítá věc řešit a argumentuje velkou investicí do kvalitního a prestižního vybavení.

• Jak je možné uvedenou situaci řešit?
• Co mohou zaměstnanci udělat, aby zaměstnavatel napravil uvedený stav?

Celý dotaz je publikován zde -  Nevyhovující pracovní vybavení.

Diskriminace zaměstnance - výše výplaty

Zákaz diskriminace je jedním ze základu právního systému Evropské unie i České republiky. Diskriminace je napřípustná i v oblasti pracovně-právních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Problémem diskriminace je však poměrně obtížné prokázání a předložení jasných důkazů.
Nejnovější dotaz poradny Zákoníku práce je zaměřen na problematiku diskriminace zaměstnance, konkrétně nerovného odměňování.

• Jak může zaměstnanec prokázat diskriminaci v oblasti odměňování?
• Jak má zaměstnanec postupovat, když si myslí, že jej zaměstnanec diskriminuje?
• Jakou roli mají hrát v oblasti diskriminace odborové organizace?
• Co když firma odborovou organizaci nemá?
• Musí řešit diskriminaci zaměstnance soud nebo je možné řešit potenciální diskriminaci i jinak?

Více se problematice věnuje následující rada - Nevyhovující pracovní židle.